Historické pozadí složitých a sofistikovaných akordových řad II.

Stejný článek, ale v jiné formě.

1. Nové harmonické postupy v Bossa Nova

Nové harmonické postupy v Bossa Nova:

• Bossa Nova je brazilský hudební styl, který vznikl koncem 50. let a je charakterizován jemnými, hladkými rytmy a sofistikovanými harmonickými strukturami. João Gilberto a Antonio Carlos Jobim jsou považováni za průkopníky tohoto stylu.
• Harmonické postupy: Jedním z klíčových rysů Bossa Novy je použití složitých akordových struktur, jako jsou akordy maj7, 9, 11 a 13, které byly méně běžné v tradiční brazilské hudbě a americkém popu té doby. Tyto akordy přidávají harmonickou bohatost a subtilní disonance, které vytvářejí hladký, romantický zvuk.
• Příklad: Například ve skladbě "The Girl from Ipanema" od Antonia Carlose Jobima je použití akordu Fmaj7 klíčovým prvkem, který přispívá k atmosféře skladby.

• Vysvětlení nových harmonických postupů v Bossa Nově

• DurMaj7 akordy v Bossa Nova: João Gilberto a Antonio Carlos Jobim přinesli do populární hudby akordy jako DurMaj7. Tyto akordy obsahují velkou tercii a velkou septimu, což vytváří harmonii, která je hladká a romantická, ale zároveň obsahuje jemné napětí. Tento typ akordu přidává jemné disonance, které byly méně běžné v tradiční brazilské hudbě a americkém popu té doby.
• Harmonické napětí a uvolnění: V DurMaj7 akordu se velká septima (např. E v Cmaj7) vytváří jemné napětí vůči základnímu tónu (C), které se uvolní při návratu k základnímu tónu nebo jinému akordu. Tento harmonický postup vytváří pocit pohybu a emocí, který je charakteristický pro bossa novu.

2. 7sus4 (Suspended 4th Dominant 7th Chord)

Proč nebo v čem spočíval jejich problém:

• 7sus4 akordy nejsou reakci na žádné konkrétní filozofické nebo kulturní vlivy. Byly spíše výsledkem hudebního vývoje a hledání nových zvukových možností.
• Napětí a stabilita: Akord 7sus4 vytváří napětí tím, že suspenduje (nahrazuje) třetí tón čtvrtým tónem, což vytváří pocit neklidu, který se "uvolní" při návratu na dominantní 7. Toto napětí a uvolnění se dobře hodí pro dynamické a emocionálně nabité hudební pasáže, což se objevuje například v rockové a funkové hudbě.
• Vlivy: Beatles a další kapely 60. let používaly různé harmonické experimenty, ale ne nutně jako přímou reakci na orientální filozofie nebo New Age.

3. Augmentované akordy v jazzu

Nové harmonické možnosti v jazzu:

• Augmentované akordy (Dur+) byly jedním z prostředků, jak přidat napětí a zajímavost do harmonických struktur jazzu.
• Nespokojenost a hledání nových možností: Hudebníci jako Duke Ellington a Count Basie hledali způsoby, jak posunout hranice tradiční harmonie a vytvořit složitější a bohatší zvuky. Bylo to součástí přirozeného vývoje jazzu, který vždy usiloval o inovace a kreativitu.
• Příklad: Použití augmentovaných akordů lze nalézt v mnoha jazzových skladbách z této doby, kde slouží k vytváření napětí a dramatických efektů.

4. Napětí v jazzu ve 40. a 50. letech

Rozšířené harmonie a napětí:

• 40. a 50. léta: Jazz ve 40. a 50. letech (bebop, cool jazz) byl plný harmonických inovací a experimentů s rozšířenými akordy, jako jsou 6(9), 11, 13 atd.
• Napětí a dramatika: Jazz vždy obsahoval prvky napětí a dramatiky, ale ve 40. a 50. letech se tyto prvky staly sofistikovanějšími díky rozšířeným harmoniím a složitějším akordovým postupům. Rozšířené harmonie a složité akordové postupy, které používali hudebníci jako Miles Davis a John Coltrane, přidávaly nové úrovně napětí a dramatiky do jejich hudby. Jazz nikdy nebyl zcela "v pohodě" - napětí a dramatika byly vždy součástí jeho esence, ale v této době se staly sofistikovanějšími.
• Příklad: Miles Davis a John Coltrane ve skladbách jako "So What" a "Giant Steps" experimentovali s těmito složitými harmonickými strukturami, čímž přidali nové úrovně napětí a dynamiky do své hudby.

5. Historická nepřesnost - Bach a Mozart

Diminished (zmenšené) akordy a jejich použití:

• Johann Sebastian Bach (1685-1750) a Wolfgang Amadeus Mozart (1756-1791) žili v odlišných epochách hudební historie (baroko a klasicismus).
• Diminished akordy: Bach používal zmenšené akordy jako součást svých komplikovaných kontrapunktických struktur a pro dramatický efekt ve svých fugách a preludiích.
• Mozart: Mozart používal zmenšené akordy také pro dramatický efekt, ale v kontextu klasicistní hudby, kde byly harmonie méně komplexní než v baroku, ale stále sofistikované.
• Příklad: Bachův "Toccata and Fugue in D minor" obsahuje zmenšené akordy pro dramatický efekt, zatímco Mozart je používal v operách a symfoniích pro zvýraznění dramatických momentů.

6. Vznik jazzu a napětí

Vznik jazzu a použití diminished akordů:

• Vznik jazzu: Jazz vznikl koncem 19. a počátkem 20. století v New Orleans, čerpající z afroamerických hudebních tradic, blues, ragtime a evropské klasické hudby.
• Napětí: Už od počátků jazzu byly součástí jeho harmonie prvky napětí a disonance. Diminished akordy se staly běžnými v jazzu ve 20. a 30. letech jako součást hledání nových harmonických možností.
• Příklad: Duke Ellington a Art Tatum používali diminished/zmenšené akordy v kontextu svých složitých jazzových kompozic, přidávajíce napětí a dramatiku do svých skladeb.

Doufám, že toto upřesnění a historický kontext vám pomůže lépe porozumět vývoji a použití těchto akordů v různých hudebních žánrech.