Technika pro levou ruku

 

Left Hand Shifting Exercises for Classical Guitar

Hannah Murphy - youtube

 

https://www.youtube.com/watch?v=yxqj5dMea64

Rada z FB ohledně 640 menzury pro holku 165 cm

Marek Mára -

učitel ve společnosti kytarovaskolapraha.cz

Chodil(a) do školy International Conservatory Prague.

165 je normální výška. Důležitá věc. Ty učíš kytaru? Jde o to, jestli prsty skutečně neroztáhne, nebo zatím prostě nic neumí a dělá to špatnou technikou. 

 

To by chtělo si napřed ujasnit hned ze začátku, než začnou padat nějaké rady. Pokud to bude technický dělat správně, musí to chytit i na normální kytaře, pokud nemá nějakou menší ruku. Menzura 640 by možná byla ideální, je třeba to zkusit, co vím, tak holky často hrají na menší menzuru, ale je to k vůli pohodlí, ne že by to na normální nezvládly. Hlavně je potřeba vědět, jestli to prostě jen nedělá blbě. Za mě 640 ideální. Dětská opravdu ne. Kytaru určitě setřídit nechat pp zakoupení. Snížit struny a tak. V www.guitarcentre.cz prodávají kytary už seřízene, tak bych určitě vybíral tam. Pokud nekupujte kytaru za desítky tisíc, myslím, že ani nic jiného nemá smysl, nebo alespoň já nic jiného neberu pro žáky. Ale nevím, jak jiné menzury. Když kupují kytaru za pět tisíc, určitě je nejlepší koupit tam, než jakoukoliv v kytary.cz nebo jinde. Tam tyhle kytary jsou katastrofa. Jediný hratelny co si pamatuji byl Manuel Rodriguez a trošku Alhambra, nějaký levný Valencie, Yamaha a podobný sunty nestojí za řeč. Každopádně s tou menzurou bude vybráno hned, protože jich je min. Musí si to vyzkoušet pod dozorem.

 

 

Kvinta a kvintakord (GPT 5-mini)

 

1. Co je kvinta (interval)?

• Odpověď: Interval mezi tónem a tónem vzdáleným o pět stupňů diatonické stupnice; čistá kvinta má v čistém ladění poměr frekvencí přibližně 3:2 a v rovnoměrně temperovaném ladění je to 7 půltónů.

2. Co je kvintakord a z čeho se skládá?

• Trojzvuk v základním postavení, tedy akord složený z primy, tercie a kvinty, přičemž v basu je prima. Například C–E–G je kvintakord C dur.
  Bez tercie už to není kvintakord, ale jen kvinta nebo akordový úsek bez určení durovosti/mollovosti.

3. 1) Jaký je rozdíl mezi čistou, zmenšenou, zvětšenou, dvojzmenšenou a dvojzvětšenou kvintou z chromatického hlediska?

   Odpověď:
   Z chromatického hlediska se interval určuje podle počtu půltónů.

4. čistá kvinta = 7 půltónů
5. zmenšená kvinta = 6 půltónů
6. dvojzmenšená kvinta = 5 půltónů
7. zvětšená kvinta = 8 půltónů
8. dvojzvětšená kvinta = 9 půltónů

Anglicky:

• perfect fifth = čistá kvinta
• diminished fifth = zmenšená kvinta
• doubly diminished fifth = dvojzmenšená kvinta
• augmented fifth = zvětšená kvinta
• doubly augmented fifth = dvojzvětšená kvinta

---

2) Jak se kvinta určuje z diatonického hlediska?

Odpověď:
Z diatonického hlediska se interval určuje podle počtu stupňů včetně obou krajních tónů.

Kvinta je tedy vždy interval mezi:

• 1. a 5. stupněm

To znamená, že číslo 5 neříká počet půltónů, ale počet stupňů.

Příklady:

• C–G = kvinta, protože C je 1. stupeň a G je 5. stupeň
• C–G♭ = také kvinta, jen zmenšená
• C–G𝄫 = také kvinta, jen dvojzmenšená
• C–G♯ = také kvinta, jen zvětšená
• C–G𝄪 = také kvinta, jen dvojzvětšená

---

3) Co je kvintakord a jak ho ukázat na příkladu? Do popisu zahrň stupně a názvy intervalů.

Odpověď:
Kvintakord je trojzvuk postavený na 1., 3. a 5. stupni stupnice.

Tedy obsahuje:

• 1. stupeň = prima
• 3. stupeň = tercie
• 5. stupeň = kvinta

Příklad v C dur:

• C = 1. stupeň
• E = 3. stupeň
• G = 5. stupeň

C–E–G = kvintakord C dur

Příklad v A moll:

• A = 1. stupeň
• C = 3. stupeň
• E = 5. stupeň

A–C–E = kvintakord A moll

Rozdíl mezi durovým a mollovým kvintakordem:

Rozhoduje tercie:

• v dur je velká tercie
• v moll je malá tercie

4. Jaký je vztah kvinty k akordové funkci v harmonii?

• Odpověď: Kvinta je stabilní základní složkou trojzvuku; v dominantním akordu (V) pomáhá vytvářet napětí směřující na tóniku (I). Přesněji: v trojzvuku tvoří kvinta spolu s primou a tercií stabilní souzvuk; funkci akordu určuje hlavně základní tón a tercie, ne kvinta sama.

5. Jaký je rozdíl mezi kvintou v čisté intonaci a v temperovaném ladění?

• Odpověď: V čisté intonaci je poměr 3:2 (přesná), v temperovaném ladění je kvinta mírně zúžená oproti čistému poměru 3:2, asi o 2 centy, aby všechny kvinty byly rovnoměrně rozložené.

6. Co je kvintový kruh a k čemu se používá?

• Odpověď: Cyklické uspořádání tónin posunem po čistých kvintách; používá se pro orientaci v tóninách, modulacích a vztahu tónin (přidávání křížků a bé).

7. Jak rozlišit velkou a malou kvintu?

• Odpověď: Termín „velká/malá kvinta“ se běžně nepoužívá; kvinta je obvykle „perfektní“. U dalších intervalů (terce, sexty) se používají velká/malá. Pokud je kvinta větší než perfektní (8 půltónů), říká se jí zvětšená; menší (6 půltónů) — zmenšená.

8. Jakou roli hraje kvinta ve stavbě durového a mollového trojzvuku?

• Odpověď: V obou trojzvucích je kvinta přítomná jako spodní a horní vztah ke třetímu tónu (I: C–E–G; i: A–C–E); sama o sobě neurčuje moll/dur (to dělá tercie). Přesněji: Kvinta je v souzvuku společná pro dur i moll; rozdíl mezi dur a moll určuje tercie.

9. Co je obrat kvintakordu (power chord) na kytaře a jak se hraje?

• Odpověď: Obrat znamená posun basového tónu pod kvintu (např. G/C je kvinta nad basem C); na kytaře se power chord obvykle hraje jako základ + kvinta (a často oktáva) na sousedních pražcích.

10. Co znamená „kvintové paradigma“ v kontrapunktu (viz kvintové dvojice)?

• Odpověď: V kontrapunktu jsou kvinty považovány za konsonanty; paralelní čisté kvinty mezi hlasy jsou tradičně zakázané (v rané hudbě), protože oslabují nezávislost hlasů.

11. Jak se zapisuje a pojmenovává zmenšená kvinta enharmonicky?

• Odpověď: Zmenšená kvinta (6 půltónů) se často rovná zvětšené kvartě (též 6 půltónů); např. G♭–D♭ vs. G♭–C♯ enharmonicky.
• Tady je chyba v příkladu.
  Zmenšená kvinta je enharmonicky shodná se zvětšenou kvartou a má 6 půltónů, ale příklad G♭–D♭ je čistá kvinta, ne zmenšená.
  Správné příklady by byly třeba G–D♭ nebo C–G♭.
  

12. Jak se určí kvinta vzhledem k základnímu tónu v chromatické řadě? (praktický postup)

• Odpověď: Posunout o 7 půltónů výš (nebo 5 stupňů diatonicky) od základního tónu; např. od C → G (7 půltónů).

13. Jak kvinta ovlivňuje barvu akordu, když je buď zvětšená nebo zmenšená?

• Odpověď: Zvětšená kvinta dává akordu napjatější, disonantnější znění; zmenšená kvinta (tritonus) je vysoce disonantní a nestabilní.

14. Uveďte příklady trojzvuků a ukažte kvintu v notovém nebo harmonickém zápisu.

• Odpověď: Durový C: C–E–G (kvinta C–G); Mollový A: A–C–E (kvinta A–E); Zvýšený akord C+5: C–E–G♯ (zvětšená kvinta).

15. Jak se liší akord označený „5“ (např. C5) od běžného trojzvuku?

• Odpověď: C5 obsahuje pouze primu a kvintu (C a G), chybí tercie, tudíž není vyhraněně durový ani mollový.

Rytmus a doby v hudbě

Puls v hudbě je pravidelný vnitřní „tep“ nebo „srdce“ hudby. Je to základní rytmus, který se opakuje s železnou pravidelností. 

Puls je skrytá pravidelnost, kterou vnímáme a dává nám přehled o čase.

Díky tomu posluchač může tleskat nebo ťukat nohou, i když zrovna nehrají stejné délky tonů. Pokud nastane změna počtu tonů v souladu s pulsem, nevybočí tyto tony z rytmu.

doba = jeden pravidelný úder vnitřního tepu (kroku) v hudbě

takt = skupina dob

rytmus = způsob jakým jsou tony a pomlky rozloženy.

Takže:

Doba je v hudbě základní „tep“ nebo „krok“ rytmu.

Ilustrace:

Puls v hudbě je podobný chůzi. Při chůzi se pravidelně střídají levá a pravá noha. Každý krok představuje jednu dobu. Takt představuje minimální vzdálenost, kterou člověk musí ujít, abychom mohli tvrdit, že chodí. Ve skutečnosti však toto srovnání není dokonalé, protože při pulsu posluchač potřebuje cítit kdy začíná a kdy končí začátek taktu. V druhé vylepšené ilustraci by si muž mohl na pravou nohu nasadit kovbojskou ostruhu, aby při každém kroku pravou nohou slyšel cinkání kovové rozetky o zem, kdežto kroku levou by slyšel zvuk tlumený. Při pravidelné chůzi by tedy byl slyšet pravidelný rytmus.

Těžká doba je obvykle první doba, kde cítíme puls. Pokud bychom vyšli z výše uvedené ilustrace, slyšeli bychom cinknutí kovbojské ostruhy na každou těžkou dobu.

 

 

 

Dva hlasy v osnově: Pauza nad notou

 

Popisoval jsi dva spojené pětilinkové systémy v taktu 3/4 z Květinového waltzu, TS str. 24. Hlavní melodie je v dolní osnově, doprovod v horní osnově. V jednom taktu má doprovod na první dobu půlovou notu a pokračuje dál bez pauzy, zatímco v melodii je na stejném místě také půlová nota v basové lince a nad ní je v dolní osnově ještě zakreslená čtvrťová pauza, která sahá k lince Fis. Řešil jsi, jak tu pauzu vykládat a jestli znamená umlčení tóru na první dobu, nebo jen rytmické značení v zápisu.

Ano — součet hodnot v jednom taktu 3/4 musí sedět, ale zvlášť pro každý hlas.

To je přesně důvod, proč je tam ta pauza:

• není to „zbytečná mezera nad notou“
• je to ryt­mická informace pro jiný hlas nebo pro tu část zápisu, která v daném okamžiku mlčí
• v notách se pauza často posune nahoru nebo dolů, aby bylo jasné, ke kterému hlasu patří

Takže:

• půlová nota = 2 doby
• čtvrťová nota = 1 doba
• 2 + 1 = 3 doby, tedy celý takt 3/4

Pauza nad notou neubírá z hodnoty té noty pod ní. Jen říká, že ten konkrétní hlas v tu dobu nehraje.

Správné čtení tedy není:
„zahraju notu a pak v ní udělám pauzu“

ale:
„jeden hlas hraje, druhý hlas je v té době tichý“.

Jestli je ta pauza v téže osnově zapsaná nad notou, je to skoro jistě jen grafické rozlišení hlasů nebo ukotvení rytmu v zápisu. Není to pokyn k tomu, aby ses dotkl struny a hned ji zase umlčel.