Working version II.

Tato verze Radka Šimánka zahrnuj Short vocal break při opakování sloky song (fotka lesa s mlžným oparem). Song mi přijde trochu moc mechanický v části kde zpívá žena a klade otázku o kordulce. 

 

[Intro: Harp and zither - bass strings]

(Verse 1)
[Mr. John: Bass voice]
Otevři má milá,
zvedni svou závoru,
ať se smím dostat
tam k tobě nahoru...
[Short vocal break]
Otevři má milá,
zvedni svou závoru,
ať se smím dostat
tam k tobě nahoru...

[Interlude: Harmonical harp solo - scales A3-A5]

(Verse 2)
[Strings scales A3-A5]
[Miss Mariah: Mezzo-soprano voice]
Kordulku jsem oblékla,
mám ji zas svléknout?
[Strings: bass]
[Mr. John: Bass voice]
Bez košulky má milá
Chci si tě prohlédnout.
[Short vocal break]
[Strings scales A3-A5]
[Miss Mariah: Mezzo-soprano voice]
Kordulku jsem oblékla,
mám ji zas svléknout?
[Strings: bass]
[Mr. John: Bass voice]
Bez košulky má milá
Chci si tě prohlédnout.

[Bridge]

[Interlude: harp and zither - bass strings]

(Verse 3)
[Strings: bass]
[Mr. John: Bass voice]
Ruka tvá drahá,
vůni myrhy vydává,
kéž tě smím obejmout,
otvorem proniknout...
[Short vocal break]
Ruka tvá drahá,
vůni myrhy vydává,
kéž tě smím obejmout,
otvorem proniknout...

[Interlude: harp and zither and percuse - scales A3-A5]

(Verse 4)
[Strings scales A3-A5]
[Miss Mariah: Mezzo-soprano voice]
Můj drahý odemknul,
celá se chvěju,
jak listí ve větru,
zmítám se věru.
[Short vocal break]
Můj drahý odemknul,
celá se chvěju,
jak listí ve větru,
zmítám se věru.

[Interlude: harph, percuse, flute]

(Verse 5)
[Strings: bass]
[Mr. John: Bass voice]
Tvé vonné masti,
jsou balzám pre dušu,
vonný olej z prstů tvých
vůně tvá na dlaních mých.
[Short vocal break]
Tvé vonné masti,
jsou balzám pre dušu,
vonný olej z prstů tvých
vůně tvá na dlaních mých.

[Interlude: harph, percuse, flute]

[outro]
[harph, flute]
[end]

Bosorka - bass guitar, drum ticks (side-sticks on snare drum) beats

Czech description:

B - Basová kytara - výrazný tah
bbbb - doznívající zvuk basy (výrazného tahu) jako Bbbbb
T - time tick na buben (tamtam) nebo činel
    zní to jak kdyby klepnul paličkou do plastové krabičky
    či do kelímků
S - V části refrénu se T změni S (Snare: rimshot?)
S - se ale střídá s činelem Č takže to zní jak vteřinovky (metronom)
".." - dva krátké na basu (tedy utlumené údery)
"    " za ". ." znamená že u basy je ticho - mezera v čase.
".   ." ty dva krátké picky na basu za sebou jsou přizpůsobeny textu podle slabiky: (.)bro- (.)skyňa
porobně u (.)je- (.)mnúčké

"-"  - jeden delší na basu


Basa/činel tick: (Text)
 1 2 3 4 1 2 3 4 1
B ..-.. B ..-...B
 T T T T T T T T

English description:

B - Bass guitar refered as Bass or B - pronounced pull
bbbb - fading bass sound (pronounced pull) like Bbbbb
T - side stick on snare drum - it sounds as if hitting a plastic box
    or a cup with a drumstick
S - In the chorus, T changes to S (Snare: rimshot or something less pronounced then rimshot)
S - alternates with a cymbal C, so it sounds like ticking (metronome)
".." - two short notes on bass (muted hits)
"    " after ". ." means silence on the bass - a time gap.
".   ." two short picks on bass in succession are adjusted to the lyrics by syllable: (.)bro- (.)skyňa
similarly for (.)je- (.)mnúčké

"-" - one longer note on bass


Bass/cymbal tick: (Lyrics)
 1 2 3 4 1 2 3 4 1
B ..-.. B ..-...B
 T T T T T T T T


The first beat starts on the SECOND syllable of the first line.

 

    1          2          3           4    
B        . .     -              .  .     B
    T          T          T           T
Má všade jemnučké .. chĺpky jak broskyňa
      1          2         3         4
              . .    -        . .  .   B
      T          T         T         T
Chcem po nich prstami na zajtra spomínať
     1         2         3       4
            . .    -         .  .  .  B
     T         T         T       T
Aj keď sa stretneme pozeráš do zeme
      1         2     3       4
      T         T     T       T
Vždy si to tajomstvo očami povieme
      1         2     3       4
      T         T     T       T
      1         2     3       4
      T         T     T       T
                      Očami povieme
      1         2     3       4
      T         T     T       T
                      Očami povieme

  1             2        3        4
  T             T        T        T
Teba raz pristihnú, usvedčia, odhalia
    1          2   3       4
    T          T   T       T
Vyhlásia za svätú alebo upália
   1          2         3        4
   T          T         T        T
Ty si tá bosorka z krajiny Marlboro
     1        2      3          4     1/2(HitHat Open)
     T        T      T          T     HHO
Ktorá sa ukrýva v rockových kláštoroch  1 2
     1        2      3          4       - -
     T        T      T          T
                      V rockových kláštoroch
     1          2         3          4      1/2(HitHat Open)
     T          T         T          T      HHO
                      V rockových kláštoroch
(Rozjezd elektrické kytary)
   1     2   3  4   
   S     Č   S  Č    
Prečo si mi utiekla?
  1  2     3     4      1 2  3  4 1 2 3
  S  Č     S     Č      S Č  S  Č S Č S
  -  -  Prečo sa mi skrýývaáš?    
(HitHat Open)
4  1    2      3   4  1 2
Č  S    Č      S   Č  S Č
Stále sa mi miluje    - -
    3    4     1  2  3 4
    S    Č     S  Č  S -
Že ssa s tebou snívam

1 2 3
- - -
    (Výrazný Tom-tom na třetí dobu, tj. místo S)

Č       S    Č   S   Č   S Č  S
4       1    2   3   4   1 2  3
             .  .    Bbbbb  ..  
T       T    T   T   T   T T T
Ani sme sa nehľadali     - - -
4    1      2      3       4  1 2  3
             .  .     Bbbbb      ..
.. a predsa sme sa našli
4      1   2    3    4    1  2
             .  .    Bbbbb     ..
.. Ani sme to netušili - - 
3      4   1   2    3   4   1   2   3
                 ..     Bbbbb     .. .
a boli sme jasný

4  1
V pivárni sa pilo málo - - -
dal som si tri pivá - - -
V noci sa mi milovalo, - - - 
že sa s tebou snívam - - - -

- - -

Prečo si mi utiekla?
Prečo sa mi skrývaš?
Stále sa mi miluje
Že sa s tebou snívam 

Teba raz pristihnú, usvedčia, odhalia
Vyhlásia za svätú alebo upália
Pre mňa to bude už bohužial neskoro
Ooou bohužial neskoro
Ooou bohužial neskoro
Ooou milovať bosorku
Ooou v rockových kláštoroch

Prečo si mi utiekla?
Prečo sa mi skrývaš?
Stále sa mi miluje
Že sa s tebou snívam

Prečo si ma uriekla?
V noci sa odkrývám
Stále sa mi miluje
Že sa s tebou snívam

Working version of Song of Songs interpretation

Autor: Radek Šimánek

Tato verze zatím částečně v češtečně a částečně ve valaštině, ale bude ještě rozšířena.

Jednotlivé sloky (verše) se mají opakovat. 

Title: "Romantic poetic Biblical interpretation of Song of Songs. Hra na harfu a citaru"

 

[Verse 1]
[Male vocals]
 Otevři má milá,
zvedni svou závoru,
ať se smím dostat
tam k tobě nahoru...

[Harmonical harp solo]

[Verse 2]
[Female vocals]
Kordulku jsem oblékla,
mám ji zas svléknout?
[Male vocals]
Bez košulky má milá
Chci si tě prohlédnout.

[harp and zither]

[Verse 3]
[Male vocals]
Ruka tvá drahá,
vůni myrhy vydává,
kéž tě smím obejmout,
otvorem proniknout...

[harp and zither and percuse]

[Verse 4]
[Female vocals]
Můj drahý odemknul,
celá se chvěju,
jak listí ve větru,
zmítám se věru.

[harph, percuse, flute]

[Verse 5]
[Male vocals]
Tvé vonné masti,
jsou balzám pre dušu,
vonný olej z prstů tvých
vůně tvá na dlaních mých.

[outro]
[harph, flute]
[end]

* * *

[Verse 1: Mr. Salomon]
[Alto vocals]
 Otevři má milá,
zvedni svou závoru,
ať se smím dostat
tam k tobě nahoru...

[Harmonical harp solo]

[Verse 2: Miss Sarah]
[Mezzo-soprano vocals]
Kordulku jsem oblékla,
mám ji zas svléknout?
[Alto vocals: Mr. Salomon]
Bez košulky má milá
Chci si tě prohlédnout.

[harp and zither]

[Verse 3: Mr. Salomon]
[Alto vocals]
Ruka tvá drahá,
vůni myrhy vydává,
kéž tě smím obejmout,
otvorem proniknout...

[harp and zither and percuse]

[Verse 4: Miss Sarah]
[Mezzo-soprano vocals]
Můj drahý odemknul,
celá se chvěju,
jak listí ve větru,
zmítám se věru.

[harph, percuse, flute]

[Verse 5: Mr. Salomon]
[Alto vocals]
Tvé vonné masti,
jsou balzám pre dušu,
vonný olej z prstů tvých
vůně tvá na dlaních mých.

[outro]
[harph, flute]
[end]

* * *

(Verse 1)
[Mr. Salomon: Tenor voice]
[: Otevři má milá,
zvedni svou závoru,
ať se smím dostat
tam k tobě nahoru... :]

[Harmonical harp solo]

(Verse 2)
[Miss Sarah: Mezzo-soprano voice]
[: Kordulku jsem oblékla,
mám ji zas svléknout?
[Mr. Salomon - Tenor voice]
Bez košulky má milá
Chci si tě prohlédnout. :]

[harp and zither]

(Verse 3)
[Mr. Salomon: Tenor voice]
[: Ruka tvá drahá,
vůni myrhy vydává,
kéž tě smím obejmout,
otvorem proniknout... :]

[harp and zither and percuse]

(Verse 4)
[Miss Sarah: Mezzo-soprano voice]
[: Můj drahý odemknul,
celá se chvěju,
jak listí ve větru,
zmítám se věru. :]

[harph, percuse, flute]

(Verse 5)
[Mr. Salomon: Tenor voice]
[:  Tvé vonné masti,
jsou balzám pre dušu,
vonný olej z prstů tvých
vůně tvá na dlaních mých. :]

[outro]
[harph, flute]
[end]

* * *

(Verse 1)
[Mr. Salomon: Tenor voice]
[: Otevři má milá,
zvedni svou závoru,
ať se smím dostat
tam k tobě nahoru... :]

[Interlude: Harmonical harp solo]

(Verse 2)
[Miss Sarah: Mezzo-soprano voice]
Kordulku jsem oblékla,
mám ji zas svléknout?
[Mr. Salomon - Tenor voice]
Bez košulky má milá
Chci si tě prohlédnout.

[Bridge]

[Interlude: harp and zither]

(Verse 3)
[Mr. Salomon: Tenor voice]
[: Ruka tvá drahá,
vůni myrhy vydává,
kéž tě smím obejmout,
otvorem proniknout... :]

[Interlude: harp and zither and percuse]

(Verse 4)
[Miss Sarah: Mezzo-soprano voice]
[: Můj drahý odemknul,
celá se chvěju,
jak listí ve větru,
zmítám se věru. :]

[Interlude: harph, percuse, flute]

(Verse 5)
[Mr. Salomon: Tenor voice]
[:  Tvé vonné masti,
jsou balzám pre dušu,
vonný olej z prstů tvých
vůně tvá na dlaních mých. :]

[Interlude: harph, percuse, flute]

[outro]
[harph, flute]
[end]

* * *

(Verse 1)
[Mr. Salomon: Tenor voice]
[: Otevři má milá,
zvedni svou závoru,
ať se smím dostat
tam k tobě nahoru... :]

[Interlude: Harmonical harp solo]

(Verse 2)
[Miss Sarah: Mezzo-soprano voice]
Kordulku jsem oblékla,
mám ji zas svléknout?
[Mr. Salomon - Tenor voice]
Bez košulky má milá
Chci si tě prohlédnout.

[Bridge]

[Interlude: harp and zither]

(Verse 3)
[Mr. Salomon: Tenor voice]
[: Ruka tvá drahá,
vůni myrhy vydává,
kéž tě smím obejmout,
otvorem proniknout... :]

[Interlude: harp and zither and percuse]

(Verse 4)
[Miss Sarah: Mezzo-soprano voice]
[: Můj drahý odemknul,
celá se chvěju,
jak listí ve větru,
zmítám se věru. :]

[Interlude: harph, percuse, flute]

(Verse 5)
[Mr. Salomon: Tenor voice]
[:  Tvé vonné masti,
jsou balzám pre dušu,
vonný olej z prstů tvých
vůně tvá na dlaních mých. :]

[Interlude: harph, percuse, flute]

[outro]
[harph, flute]
[end]

* * *

harp, citara, slow, romantic, poetic dialogue,Slovak folk,Wallachian region romantic folk,

* * *

KONEČNĚ SE POVEDLO, ODSTRANIL JSEM OPAKOVÁNÍ A HLAVNĚ JSEM PŘIDAL SPEFICIKACI V JAKÉM ROZSAHU MAJÍ HRÁT STRUNNÉ NÁSTROJE PŘED TÍM NEŽ ZAČNE AI ZPÍVAT

[Intro: Harp and zither - bass strings]

(Verse 1)
[Mr. John: Bass voice]
Otevři má milá,
zvedni svou závoru,
ať se smím dostat
tam k tobě nahoru...

[Interlude: Harmonical harp solo - scales A3-A5]

(Verse 2)
[Strings scales A3-A5]
[Miss Mariah: Mezzo-soprano voice]
Kordulku jsem oblékla,
mám ji zas svléknout?
[Strings: bass]
[Mr. John: Bass voice]
Bez košulky má milá
Chci si tě prohlédnout.

[Bridge]

[Interlude: harp and zither - bass strings]

(Verse 3)
[Strings: bass]
[Mr. John: Bass voice]
Ruka tvá drahá,
vůni myrhy vydává,
kéž tě smím obejmout,
otvorem proniknout...

[Interlude: harp and zither and percuse - scales A3-A5]

(Verse 4)
[Strings scales A3-A5]
[Miss Mariah: Mezzo-soprano voice]
Můj drahý odemknul,
celá se chvěju,
jak listí ve větru,
zmítám se věru.

[Interlude: harph, percuse, flute]

(Verse 5)
[Strings: bass]
[Mr. John: Bass voice]
Tvé vonné masti,
jsou balzám pre dušu,
vonný olej z prstů tvých
vůně tvá na dlaních mých.

[Interlude: harph, percuse, flute]

[outro]
[harph, flute]
[end]

Zkouším přidat styly: clean voice,Allegro moderato

Přidat styly pro opakování [: :] nefunguje.

Opakování textu přes copy/paste: Poprve se nepovedl správný hlas, 

Podruhé stejný hlas zpívá nejprve bass a pak zase mezosoprán, ale problém je v tom že tam není mezera - pauza.

* * *

ZKUSÍM TEDY COPY PASTE PRO SLOKY, ALE NENÍ TAM APLIKOVANÝ TEN SHORT VOCAL BREAK, ASI TO IGNORUJE:

[Intro: Harp and zither - bass strings]

(Verse 1)
[Mr. John: Bass voice]
Otevři má milá,
zvedni svou závoru,
ať se smím dostat
tam k tobě nahoru...
[Short vocal break]
Otevři má milá,
zvedni svou závoru,
ať se smím dostat
tam k tobě nahoru...

[Interlude: Harmonical harp solo - scales A3-A5]

(Verse 2)
[Strings scales A3-A5]
[Miss Mariah: Mezzo-soprano voice]
Kordulku jsem oblékla,
mám ji zas svléknout?
[Strings: bass]
[Mr. John: Bass voice]
Bez košulky má milá
Chci si tě prohlédnout.
[Short vocal break]
[Strings scales A3-A5]
[Miss Mariah: Mezzo-soprano voice]
Kordulku jsem oblékla,
mám ji zas svléknout?
[Strings: bass]
[Mr. John: Bass voice]
Bez košulky má milá
Chci si tě prohlédnout.

[Bridge]

[Interlude: harp and zither - bass strings]

(Verse 3)
[Strings: bass]
[Mr. John: Bass voice]
Ruka tvá drahá,
vůni myrhy vydává,
kéž tě smím obejmout,
otvorem proniknout...
[Short vocal break]
Ruka tvá drahá,
vůni myrhy vydává,
kéž tě smím obejmout,
otvorem proniknout...

[Interlude: harp and zither and percuse - scales A3-A5]

(Verse 4)
[Strings scales A3-A5]
[Miss Mariah: Mezzo-soprano voice]
Můj drahý odemknul,
celá se chvěju,
jak listí ve větru,
zmítám se věru.
[Short vocal break]
Můj drahý odemknul,
celá se chvěju,
jak listí ve větru,
zmítám se věru.

[Interlude: harph, percuse, flute]

(Verse 5)
[Strings: bass]
[Mr. John: Bass voice]
Tvé vonné masti,
jsou balzám pre dušu,
vonný olej z prstů tvých
vůně tvá na dlaních mých.
[Short vocal break]
Tvé vonné masti,
jsou balzám pre dušu,
vonný olej z prstů tvých
vůně tvá na dlaních mých.

[Interlude: harph, percuse, flute]

[outro]
[harph, flute]
[end]

Důvod harmonického dojmu při přehrání "Toccata a fuga d moll" J. S. Bacha

 

Důvod harmonického dojmu při přehrání "Toccata a fuga d moll" J. S. Bacha na harfu:

1. Harmonická struktura skladby:
   Bachova "Toccata a fuga d moll" je mistrovským dílem barokní hudby, která staví na pevně daných harmonických pravidlech té doby. Kompozice používá přirozené stupnice a akordy v dobře temperovaném ladění, což zajišťuje harmonický souzvuk tónů. Melodie a harmonie se vzájemně doplňují a vyhýbají nadměrné disonanci.

2. Charakter harfy:
   Harfa je nástroj přirozeně laděný podle diatonické stupnice, což podporuje harmonické znění akordů. Struny jsou rozechvívány tak, že vydávají jasné a zvonivé tóny s minimem zvukových interferencí, které by mohly vytvořit disonantní efekt. Navíc má harfa bohatý dozvuk a přirozenou rezonanci, která zjemňuje i případné ostré souzvuky.

3. Přizpůsobení skladby nástroji:
   Při aranžování skladby pro harfu dochází k úpravám, které respektují rozsah a specifika nástroje. Například některé disonantní pasáže z originálu pro varhany mohou být upraveny, aby na harfě zněly přirozeněji.

4. Akustické vlastnosti harfy:
   Harfa produkuje tóny bohaté na alikvóty (přirozené harmonické frekvence), což podporuje harmonický dojem i u složitějších akordů. Zvuk harfy se vyznačuje jemností a průzračností, díky čemuž i rychlé běhy a složité harmonie skladby vyznívají přehledně.

5. Psychologický efekt nástroje:
   Harfa je spojována se snovými, andělskými a uklidňujícími zvuky. Tato asociace může způsobit, že skladba, která by na jiných nástrojích zněla dramatičtěji, je na harfě vnímána jako jemnější a harmoničtější.

Závěr:
Harmonický dojem z "Toccata a fuga d moll" hrané na harfu je výsledkem kombinace Bachovy dokonalé práce s harmonií a melodikou, akustických vlas

Klasika: Rozdíly v tvorba Bach, Vivaldi, Schubert (4o mini)

 

Johann Sebastian Bach, Franz Schubert a Antonio Vivaldi jsou tři významní skladatelé, kteří se liší v mnoha aspektech své hudební tvorby, ale zároveň mají i společné rysy.

Rozdíly v tvorbě:

1. Historické období:

   • Bach (1685–1750) je spojen s barokním obdobím. Jeho hudba je charakterizována komplexní polyfonií a kontrapunktem.
   • Vivaldi (1678–1741) je také barokní skladatel, ale jeho styl je více zaměřen na melodii a rytmus, zejména v jeho koncertních dílech.
   • Schubert (1797–1828) patří do období klasicismu a romantismu. Jeho hudba je emocionálnější a zaměřuje se na melodii a harmonii.

2. Styl a forma:

   • Bach je známý svými fugami, kantátami a oratorii. Jeho díla často obsahují složité polyfonní struktury.
   • Vivaldi je proslulý svými koncerty, zejména pro housle, a jeho styl je energický a rytmický.
   • Schubert se proslavil především svými písněmi (Lieder) a symfoniemi, které jsou bohaté na melodické linie a harmonické inovace.

Průsečíky v tvorbě:

• Vokální hudba: Všichni tři skladatelé psali vokální hudbu. Bach a Schubert se zaměřovali na sakrální a světskou hudbu, zatímco Vivaldi psal také opery a oratoria.
• Instrumentální hudba: Všichni tři skladatelé psali pro různé nástroje, ačkoli jejich preference se lišily. Bach psal pro varhany, klavichord a orchestr, Vivaldi se zaměřoval na housle a orchestr, zatímco Schubert psal pro klavír a orchestr.

Rozsah repertoáru:

• Bach: Jeho repertoár zahrnuje koncerty, kantáty, oratoria, fugy, preludia a další formy. Jeho díla jsou často považována za vrchol barokní hudby.
• Vivaldi: Jeho nejznámější dílo je "Čtvero ročních období", ale napsal také mnoho dalších koncertů a oper.
• Schubert: Jeho repertoár zahrnuje více než 600 písní, symfonie, komorní hudbu a klavírní skladby.

Preferované nástroje:

• Bach: Varhany, klavichord, cembalo, orchestr (housle, violoncello, flétny).
• Vivaldi: Housle, orchestr (často s důrazem na smyčcové nástroje).
• Schubert: Klavír, orchestr, smyčcové nástroje, ale také vokální nástroje pro jeho písně.

Vokální skladby:

• Bach: Psal pro sólové hlasy, sbory a instrumentální doprovod, často v sakrálním kontextu.
• Vivaldi: Psal pro sólové hlasy a sbory, často v operách a oratoriích.
• Schubert: Jeho písně jsou určeny pro sólový hlas s klavírním doprovodem, ale také psal pro sbory a orchestr.

Celkově lze říci, že i když se jejich styly a období liší, všichni tři skladatelé přispěli k bohatství klasické hudby a jejich díla nadále ovlivňují hudební svět.

Srovnání Ukrajinštiny s Rusínštinou a migrace na východní slovensko od 13. století

Rusínština a ukrajinština jsou jazykově příbuzné, ale vykazují významné rozdíly v gramatice, slovní zásobě, výslovnosti i pravopisu. Rusínština má mnohem silnější vliv západních jazyků (slovenského a polského prostředí), zatímco ukrajinština je blíže ostatním východoslovanským jazykům (ruštině a běloruštině). Níže uvádím konkrétní příklady srovnání:

---

1. Zájmena

• Ukrajinština:

  • Я тебе люблю („Já tě miluji“).
  • Zvratné zájmeno: себе (sebe), např. Я собі купив книжку („Já jsem si koupil knihu“).

• Rusínština:

  • Я тя люблю („Já tě miluji“).
  • Zvratné zájmeno: соби (sobi), např. Я соби купив книжку (stejný překlad, ale západoslovanský vliv je patrný v podobě „sobi“ místo „sebe“).

---

2. Reflexivní částice („sja“)

• Ukrajinština:

  • Він купився хліб („On si koupil chléb“).
  • Reflexivní částice ся se připojuje k základu slovesa.

• Rusínština:

  • Він собі купив хліб (Vliv slovenského „si“: důraz na „pro sebe“ místo přímého reflexivního tvaru).
  • Alternativa: Він купив сја хліб (méně časté, tradiční).

---

3. Slovní pořádek a důraz

• Ukrajinština:

  • Pořádek slov je relativně volný, ale obvykle má strukturu podmět-přísudek-předmět, např. Ми читаємо книгу („My čteme knihu“).
  • Příklonky (krátká slova jako zájmena) se obvykle připojují ke slovesu.

• Rusínština:

  • Pořádek slov může být více ovlivněn západoslovanským slovosledem, např. Мы чітаме кнїгу (přízvuk na „мы“).
  • Použití příklonek: Я соби читаю кнїгу místo standardnějšího Я читаю кнїгу.

---

4. Slovesa a konjugace

• Ukrajinština:

  • Slovesné tvary jsou bohaté a reflektují osoby i čísla, např. Я читаю („Já čtu“), Ми читаємо („My čteme“).

• Rusínština:

  • Často se používají archaické nebo regionální tvary, např. Я чітам („Já čtu“), Мы чітаме („My čteme“), kde je patrný vliv staroslověnštiny i slovenštiny.

---

5. Vliv sousedních jazyků

• Ukrajinština:

  • Má pevnou gramatickou strukturu podobnou ruštině, méně vlivů z jiných jazyků.
  • Např. Будь ласка (Prosím) je čistě východoslovanského původu.

• Rusínština:

  • Mnoho západoslovanských prvků, např. Просиме (Prosím), což je jasný vliv slovenštiny.

---

Ukázkové věty:

1. „Já jsem šel domů.“

   • Ukrajinština: Я йшов додому.
   • Rusínština: Я ішов домів.

2. „Máme krásný den.“

   • Ukrajinština: У нас гарний день.
   • Rusínština: Мы маме шумний день.

3. „Kdo jsi ty?“

   • Ukrajinština: Хто ти?
   • Rusínština: Кто єс ты?

---

Rusínština zachovává unikátní postavení mezi slovanskými jazyky tím, že kombinuje starobylé prvky s vlivy západních jazyků. Ukrajinština je modernizovanější a pevněji zakotvena ve východoslovanském prostředí.

 

Rusíni, jejichž jazyk obsahuje prvky východoslovanské i západoslovanské, přicházeli do slovenských regionů v několika historických vlnách. Jejich původní domovská oblast se nacházela na území dnešní Zakarpatské Ukrajiny a částečně jihovýchodního Polska. Příchod rusínských skupin do oblasti východního Slovenska lze zařadit především do období 13.–16. století.

Geolokalizace a časová osa příchodu:

1. Zakarpatská oblast (původní domov):

   • Rusíni obývali oblast pod Karpaty, zahrnující současnou Zakarpatskou Ukrajinu (oblast okolo Užhorodu, Mukačeva), severovýchodní Maďarsko a jihovýchodní Polsko (Lemkovský region).
   • Jazykově byli ovlivněni staroslověnštinou a sousedními východoslovanskými jazyky, především ukrajinštinou.

2. Migrace do slovenských regionů:

   • 13. století: První rusínské skupiny přicházely na východní Slovensko v rámci valašské kolonizace, kdy byli zváni uherskými panovníky jako pastevci a osadníci.
   • 15.–16. století: Druhá vlna migrace byla spojena s útěkem před válkami a tatarskými nájezdy. Rusíni se usazovali na území Šariše, Zemplína, Spiše a Abova (dnešní východoslovenské okresy: Prešov, Snina, Svidník, Medzilaborce, Humenné, Stropkov, Bardejov, Košice-okolie).
   • 18.–19. století: Drobné přesuny pokračovaly v souvislosti s hospodářskými podmínkami a náboženským pronásledováním.

3. Geografická centra na Slovensku:

   • Snina a okolí: Region s největší koncentrací rusínského obyvatelstva.
   • Svidník a Medzilaborce: Kulturní centra rusínské identity, včetně muzea Andyho Warhola v Medzilaborcích.
   • Bardejov a Prešov: Významná sídla rusínské kultury a vzdělanosti.

---

Jazyková podobnost s češtinou:

Rusínština vykazuje podobnost se západoslovanskými jazyky díky těmto faktorům:

1. Vliv polštiny a slovenštiny:
   • Západní lemkovští Rusíni žili v blízkosti Poláků, a proto jejich jazyk převzal západoslovanské gramatické tvary, například slovesné koncovky -ame/-ete, „my“ (namísto „my“ východoslovanského).
   • Východoslovenský region byl dlouhodobě pod vlivem slovenského jazyka, což zanechalo podobné stopy v rusínštině.
2. Geografická izolace od Ukrajiny:
   • Přestože jsou rusínština a ukrajinština jazykově příbuzné, jejich izolace oddělila rusínský jazyk od moderních východoslovanských standardů.

---

Časová osa jazykových vlivů:

1. Do 15. století:

   • Rusínština se podobala staroukrajinštině, ale začala vykazovat vliv polštiny a slovenštiny kvůli migracím a kontaktům.

2. 16.–18. století:

   • Silnější integrace do slovenského prostředí. Jazyk byl obohacen o západoslovanské koncovky a příklonky.

3. 19. století – současnost:

   • Rusínština zůstává regionálním jazykem na Slovensku, zatímco v Ukrajině byla často považována za dialekt ukrajinštiny.

---

Rusínština si tedy zachovává unikátní přechodné postavení mezi východní a západní slovanštinou díky historickému kontaktu s oběma jazykovými skupinami a geografickému vývoji. Ukrajinština, naopak, zůstala více konzistentní východoslovanským jazykem.

Nářečí v lidové písni

Skupina Perfect - Píseň s východoslovenským rusínským dialektem:

Bodaj by ťa mila bida trimala

1.
Bodaj by ťa mila bida trimala, (Bodaj - zlé přání "kéž by", "ať" - kéž by se tě bída držela )

dva roky jem služyl, ty sja vydala. (vydala - vdala)
[:Ked jem rukoval*, virnost jem ti sľuboval
a na truc jem sobi* druhu pohľadal.:]

* Slovní tvar „sobi“ místo „si“ a „chodžu“ místo „chodím“ odpovídá východoslovenské flexi a zvukové skladbě.

* Konstrukce „jem rukoval“ nebo „jem sobi pohľadal“ je charakteristická pro východoslovenský a někdy i rusínský způsob vyjadřování, kdy se pomocné sloveso „jem“ nebo „som“ používá v kombinaci s přechodníkem. 

2.
Mali sme koňa, sivu hrivu mal,
na nim každyj večur ku milij 'm ľital.
[:Mene ne škoda, aľe vranoho koňa,
bo sme ho prodali, teraz chodžu sam.:]

3.
Trebalo by sja už oženiti,
sam švarnyj chlopec ne može žyti.
[:Raz jem sja sklamal, falošnici vynadal (falošnica - podvodnice zrádkyně)
a dobri zrobila, bo šumnišu mam.:] ( sumniša - Slovo vychází ze základního tvaru „šumný“, což znamená pěkný, hezký, krásný. Tvar „šumniša“ je zpodstatnělý přídavný tvar (odkazuje na dívku, která je pěknější než jiná.)

4.
Teraz sobi ľubju ďivča molode,
ne dolho ho poznam, vyzirat dobre.
[:Lička ma červeny, nožky jak vytočeny,
tak vera jem prišol do dobroj ženy.:]

„Sja“ je nářeční tvar vyskytující se ve východoslovenských a rusínských dialektech. Pochází z praslovanského reflexivního zájmena „sę“ (česky „se“). Ve východoslovenských a rusínských dialektech se tento tvar transformoval na „sja“ nebo „sia“ v souladu s místními fonetickými pravidly.

Ve východoslovenských nářečích se reflexivní částice „sja“ často používá místo spisovného „sa“, což je běžné například ve slovenských regionech Zemplín, Šariš nebo Spiš. Tvar „jem sja“ nebo „by sja“ je proto nářeční podobou spisovného „jsem se“ nebo „by se“.

 

 

Václav Šunda: Vznik československého cimbálu

Přidal větší rozsah téměr plnou chromatiku cimbálu.

Václav Šunda byl český výrobce hudebních nástrojů, který je považován za zakladatele československého cimbálu. Narodil se v roce 1855 v obci Šundor, která se nachází v dnešním Maďarsku. (Mám informaci že prý přišel od Pardubic do Maďarska, tato informace je tedy nejasná)

Šunda se naučil výrobu hudebních nástrojů od svého otce a brzy se stal známým výrobce cimbálů. V roce 1880 se přestěhoval do Prahy, kde založil svou vlastní dílnu na výrobu hudebních nástrojů.

Šunda byl inovativní výrobce, který se snažil zlepšit design a kvalitu cimbálů. Vytvořil nový typ cimbálu, který se stal známým jako "československý cimbál". Tento typ cimbálu se vyznačoval jasnými a čistými tóny, které byly výsledkem použití speciálního druhu dřeva a konstrukce.

Šunda také vyvinul nové techniky výroby cimbálů, které umožnily masovou produkci těchto nástrojů. Jeho dílna se stala známou po celé Evropě a jeho cimbály byly vyhledávány hudebníky z různých zemí.

Šunda zemřel v roce 1922, ale jeho dílna pokračovala v činnosti až do roku 1945. Jeho synové a vnuci pokračovali v tradici výroby hudebních nástrojů a Šundovi se stali známými jako přední výrobci cimbálů v Československu.

Dnes je Václav Šunda považován za jednoho z nejvýznamnějších výrobců hudebních nástrojů v českých dějinách a jeho cimbály jsou stále vyhledávány hudebníky po celém světě.

Jeho syn pokračoval ve výrobě.

Do rodiny se přiženil Bohák (si asi vzal vnučku od prvního Šundy).

Bohák je další významný výrobce cimbálů, který pokračoval v tradici Václava Šundy. Bohákova dílna byla založena v roce 1925 a stala se známou po celé Evropě pro výrobu kvalitních cimbálů.

Bohák se specializoval na výrobu cimbálů podle tradiční Šundovy metody, ale také experimentoval s novými technologiemi a materiály. Jeho cimbály jsou známé svými jasnými a čistými tóny, které jsou výsledkem použití speciálního druhu dřeva a konstrukce.

Bohákova dílna se stala známou po celém světě a jeho cimbály byly vyhledávány hudebníky z různých zemí. Bohák také spolupracoval s mnoha významnými hudebníky a kapelami, kteří používali jeho cimbály při svých koncertech a nahrávkách.

Dnes je Bohákova dílna stále aktivní a pokračuje v tradici výroby kvalitních cimbálů. Bohákovi se stali známými jako přední výrobci cimbálů v Československu a jejich cimbály jsou stále vyhledávány hudebníky po celém světě.

Je zajímavé, že Bohákova dílna je jednou z mála dílen, které stále používají tradiční metody výroby cimbálů, které se předávají z generace na generaci. To je důvod, proč Bohákovi cimbály jsou tak vyhledávány hudebníky, kteří chtějí zachovat tradiční zvuk a kvalitu cimbálů.

Jeho syn pokračoval.

1983 firma zanikla, protože neměla následovníka, nepředal řemeslo.

Firma Artex není Bohák (od Boháku).

V Maďarsku firmy jako Bohák a Kosmos nemaj pokračovatele (před 12. léty video zveřejněné - "poslední Bohák šel do důchodu/skončil".). Ale ten poslední Bohák (?) firmu nevlastnil, ale pracoval jako zaměstnanec. "Neplatí se tomu komu jste to dal, neplatí se tomu, komu to předáte" (Láďa Holiš).

* * *

Firma Kosmos je další významný výrobce cimbálů, který pokračuje v tradici výroby kvalitních cimbálů. Kosmos byla založena v roce 1945 a od té doby se stala známou po celém světě pro výrobu cimbálů vysoké kvality.

Kosmos se specializuje na výrobu cimbálů podle tradiční metody, ale také používá moderní technologie a materiály. Jejich cimbály jsou známé svými jasnými a čistými tóny, které jsou výsledkem použití speciálního druhu dřeva a konstrukce.

Kosmos spolupracuje s mnoha významnými hudebníky a kapelami, kteří používají jejich cimbály při svých koncertech a nahrávkách. Firma Kosmos je také známá pro svou spolupráci s hudebními školami a institucemi, kde se vyučuje hra na cimbál.

Dnes je Kosmos jednou z předních firem v oblasti výroby cimbálů a jejich produkty jsou vyhledávány hudebníky po celém světě. Kosmos se snaží zachovat tradiční metody výroby cimbálů, ale také inovuje a experimentuje s novými technologiemi a materiály.

Je zajímavé, že Kosmos je firma, která se snaží zachovat tradiční českou a slovenskou kulturu a hudbu, a proto se snaží vyvíjet cimbály, které jsou vhodné pro tradiční hudbu, ale také pro moderní styly hudby.

* * * 

Co jsem ještě zjistil: paličky se vyrábí z ořechového dřeva a jsou obalené vatou. Tloušťku mívají 5mm a při výrobě se napařují asi 30 sekund.

 

Sát mlíčko by se nám líbilo! (Máme se rádi jako malé děti)

Copyright: Radek Šimánek (trochu komická, rytmická, hardrockovka)

 (Sloka 1)
Přišel jsem jak vánek, vznáším se a padám,
Dřív jsem byl jak bůh, teď jsem trochu sám.
Hraju si s těma hračkama, co mám,
Zkouším pořád všechno, furt si nesedám.

(Refrén)[Tempo: Rychlejší, allegro]
Sát mlíčko by se nám líbilo,
Sát mlíčko by se nám líbilo!
Plácat ručkama, ležet v tvém náručí,
Bez mámy to žádný chlap nevydrží!

(Sloka 2)
Nemusíš nic říkat, vím, co bude dál,
Tvoje bujná náruč mě zas uspávat má.
Zavrtat se pod peřinku, a já usínám,
Bejby je zpátky, jsi jako má máma.

(Refrén)[Tempo: Rychlejší, allegro]
Sát mlíčko by se nám líbilo,
Sát mlíčko by se nám líbilo!
Plácat ručkama, ležet v tvém náručí,
Bez mámy to žádný chlap nevydrží!

(Sloka 3)
Mám jiný plán, mám jiný plán,
Tak pojď jdeme se houpat, nechci už být  sám.
Skákat po pokoji, dokud neodpadnem,
Bejt zase malej, být v péči tvé dokud nedospějem.

(Refrén)[Tempo: Rychlejší, allegro]
Sát mlíčko by se nám líbilo,
Sát mlíčko by se nám líbilo!
Plácat ručkama, chtít se nosit v náručí,
Bez mámy tu člověk dlouho nevydrží!

(Závěr)
Máme se rádi – jako máma s dítětem,
Na chvíli zpátky, ve starým domečku.
Bez mlíčka a mámy by to bylo těžký,
Máme se rádi – jako máma s dítětem,
Na chvíli zpátky, ve starým domečku.
Máme se rádi – jako máma s dítětem,
Na chvíli zpátky, ve starým domečku.
Máme se rádi – jako máma s dítětem,
Na chvíli zpátky, ve starým domečku.

Slovácké nářečí - jihovýchodní morava vs. valašské nářečí - Severní Beskydy

user to GPT:

Zjistěte v jakém nářečí je zpěvník: 1. Co robíš, co robíš 2. Co sa stauo nově v městě Hodoníně 3. Co sa stauo nově v městě Segedýně 4. Co že je to za prekrásné ptáča 5. Daleko, široko 6. Dobrý večer vám, paní šenkérka 7. Ej, pásuo dívča husky 8. Ej, staraly sa mamka má 9. Ej, škoda ťa šohajku 10. Frajír, miuý frajír 11. Gúlauo sa červené jabúčko 12. Husári jedú 13. Ide páter 14. Išly panny na jahody 15. Išua psota 16. Išua bych já do kosteua 17. Já mám ženu Marínu 18. Ked bych já věděua 19. Kde by sa ptali 20. Ked sa husar 21. Ked sem išeu kouem šenku 22. Ked sem išeu pres hory 23. Ked sem išeu skoro ráno 24. Letěu, letěu roj 25. Mosíš ty, Aničko zapomínat 26. Na tvrdonskej věži dva hoúbci seďá 27. Na tvrdonskej věži zuatá baňa leží 28. Okouo Brecuavy teče bystrá vodička 29. Pohleď miuá na ten stromek zelený 30. Po huménku chodiua 31. Rakúský císar pán 32. Rozmarýn zelený 33. Stojí hruška v poli 34. Svítí měsíc nad naším huménkem 35. Šípková růžička 36. Široký potok 37. Šohaj nebohý 38. Šohaj, šohaj, černooký 39. Takú sem já frajírenku dostau 40. Tulipán, tulipán 41. Ty tvrdonští úradkové 42. U Dunaja šaty praua 43. Už sem já prešeu 44. Vídeň, miuý Vídeň 45. V tem brecuavském poli 46. Za horama za dolama 47. Za Moravú širé pole 48. Za našíma humny 49. Zasadiu sem tri stromečky vrbové 50. Zeleňaj sa, zeleňaj

Slovo „frajír“ je skutečně typické pro slovácké nářečí, hlavně v jihovýchodní části Moravy, kde se místní formy slov často liší od standardní češtiny nebo běžných hovorových tvarů, jako je například „frajer“. Pokud jde o „frajerka“, to slovo v tomto nářečí tolik nepasuje, protože pro označení dívky nebo ženy se užívají jiné výrazy (např. „frajírenka“ nebo „děvča“), a slovo „frajerka“ je v této oblasti spíš novější a přejaté z češtiny. V tradiční slovácké mluvě by se vyskytovala jen velmi zřídka.

Datování nářečí a vývoj slova

Slovácké nářečí se jako ostatní nářečí vyvíjelo dlouhodobě. Vznikalo v interakci s různými jazykovými vlivy, včetně německých a maďarských vlivů v době Rakouska-Uherska, ale jeho základy sahají až ke staroslověnským kořenům. Slovácké nářečí má hluboké kořeny v lidové kultuře a přestože prošlo určitými změnami v čase, základní jazykové rysy jako používání „frajír“ zůstaly stabilní. Slovo „frajer“ se v současnosti může v nářečí vyskytnout více než dříve, a to kvůli vlivu spisovné češtiny, médií a častějšímu používání v městských oblastech, ale „frajír“ je stále považováno za tradiční slovácký tvar.

Slovo „šohaj“

„Šohaj“ je typický a tradiční výraz především pro Slovácko a jižní Moravu, kde se ustálil jako označení pro mladého muže. Je to výraz s dlouhou historií, patrně vzniklý jako součást kulturních a jazykových tradic této oblasti. Není to ani obecně české slovo, ani specifické pro západní Moravu – místo toho je opravdu spojené se slováckou kulturou. Výraz „šohaj“ se v jiných oblastech Moravy, například na Hané nebo ve Slezsku, běžně nepoužívá.

V některých případech „šohaj“ přejal také nádech folklórního symbolu Slovácka, takže může být používán například v kontextu lidových písní nebo při folklórních událostech, ale jeho každodenní užití je specifické právě pro jihovýchodní Moravu.

* * *

Kam časově a krajově zařadíte píseň Beskyde Beskyde, kdo po tobie ide, černooky bača ovečky zadáča...... Ej Bačo Bačo náš ... je toto stejný druh nářečí nebo už je to krajově odlišné spíš severní beskydy oblast okresu Frýdku-Místku a je to posunuté v čase? Tam se zpívá např. Já nemám galankú, ale mám frajarkú a ta mi vypere mojú košúlenkú... oná ji vypere, oná ji vyválí, až pújdu k muzice/muzike každý mě pochválí.... ale je možné že toto bylo pozměněné moderním vlivem hlavně městským

Píseň „Beskyde, Beskyde, kdo po tobě ide…“ je skutečně spojena spíše s oblastí severních Beskyd, konkrétně s regionem kolem Frýdku-Místku, což ji řadí do valašského nářečního okruhu s vlivy, které se nacházejí v horských částech Moravskoslezského kraje.

Toto nářečí se výrazně odlišuje od slováckého. Valašské nářečí, používané v severních Beskydech, má své specifické prvky, například užívání krátkých samohlásek a rozdílné přízvukování, což je patrné v písních i běžné řeči. Tento dialekt má mnohem blíž ke slezským nářečím než ke slováckým, což odpovídá jeho geografické poloze. Slova jako „bača“ a „frajarka“ jsou typická pro tento region a představují nejen nářeční specifika, ale také kulturní odkazy na pastýřské a tradiční valašské zvyklosti.

Časové zařazení

Píseň „Beskyde, Beskyde“ patří k lidovým písním, které se mohou datovat několik století zpět, pravděpodobně do období 18. až 19. století, kdy se zintenzivnil život valašských pastevců v Beskydech. Její základ se ustálil v rámci tradiční pastýřské kultury, která má v severních Beskydech hluboké kořeny. To se odráží v obrazech jako „černooký bača“ a „ovečky zadáča“ – výrazy, které byly běžné v krajině salaší a pasteveckých hospodářství.

„Frajarka“ vs. „Frajerka“

V severobeskydském nářečí (valašském) je slovo „frajarka“ zcela přirozené a tradiční, kdežto výraz „frajerka“ je modernější a ve valašské kultuře působí jako novější přejímka, hlavně pod vlivem spisovné češtiny a městského způsobu života. Původní slovo „frajarka“ se i dnes používá mezi lidmi, kteří se snaží udržovat původní dialekt, zatímco „frajerka“ by se objevilo spíše u mladších generací nebo v městském prostředí, což je důsledek posunu v čase a modernizace jazyka.

Změna vlivem městského prostředí

Městské vlivy na texty a nářečí jsou v této oblasti patrné, především kvůli blízkosti měst jako Frýdek-Místek nebo Ostrava. Tento vliv vedl k tomu, že některé původní valašské výrazy začaly mizet nebo se modernizovaly. Frazeologické změny a náhrada specifických nářečních slov za spisovnější verze jsou přirozeným důsledkem kontaktu s městským jazykem. Tímto způsobem se udržují některé archaické výrazy, zatímco jiné se nahrazují moderními formami.

Shrnutím: „Beskyde, Beskyde“ je písní severobeskydského nářečí, specifického pro valašskou oblast, s tradičními výrazy, které byly na jihu Moravy méně časté. Nářeční výrazy jako „frajarka“ jsou původní, zatímco novější formy jako „frajerka“ jsou důsledkem moderních vlivů, hlavně z městských oblastí a spisovné češtiny.

Pokud se zajímáte o severomoravské a valašské nářečí, konkrétně pro oblast severních Beskyd a Valašska, můžete začít u několika známých zpěvníků a sběratelů lidových písní:

Doporučené Zpěvníky a Autoři

1. František Sušil – Moravské národní písně: Tento klasický zpěvník sbírá moravské lidové písně, včetně těch z oblasti Valašska a severní Moravy. Obsahuje staré písně s původním nářečím, ačkoliv výslovnost může být zastaralá. Novější reedice ale obsahují výborné doplňky.

2. Vladimír Úlehla – Živá píseň: Tento autor zkoumá moravské lidové písně s důrazem na regionální variace. Zvláště ve valašském nářečí najdete autentické výrazy a přirozený charakter písní, které jsou stále na Moravě oblíbené. - Stáhnutelné v pdf
   

3. František Bartoš – Lidová kultura moravská: Obsáhlá sbírka lidových textů a melodií z Moravy, včetně severní části a Valašska. - Stáhnutelné v txt nebo ABBY.gz, OCR apod.
   

 

Hebrejský text Píseň písní (Šír haššírím) 5:1-8

První verše páté kapitoly Písně písní obsahuje některá základní slovíčka z hebrejštiny, které by mohlo být zajímavé znát pro použití v základní slovní zásobě.  

בָּאתִי לְגַנִּי אֲחֹתִי כַלָּה אָרִיתִי מוֹרִי עִם־בְּשָׂמִי אָכַלְתִּי יַעְרִי עִם־דִּבְשִׁי שָׁתִיתִי יֵינִי עִם־חֲלָבִי אִכְלוּ רֵעִים שְׁתוּ וְשִׁכְרוּ דּוֹדִים׃ {ס}        

אֲנִי יְשֵׁנָה וְלִבִּי עֵר קוֹל  דּוֹדִי דוֹפֵק פִּתְחִי־לִי אֲחֹתִי רַעְיָתִי יוֹנָתִי תַמָּתִי שֶׁרֹּאשִׁי נִמְלָא־טָל קְוֻצּוֹתַי רְסִיסֵי לָיְלָה׃

פָּשַׁטְתִּי אֶת־כֻּתׇּנְתִּי אֵיכָכָה אֶלְבָּשֶׁנָּה רָחַצְתִּי אֶת־רַגְלַי אֵיכָכָה אֲטַנְּפֵם׃

דּוֹדִי שָׁלַח יָדוֹ מִן־הַחֹר וּמֵעַי הָמוּ עָלָיו׃

קַמְתִּי אֲנִי לִפְתֹּחַ לְדוֹדִי וְיָדַי נָטְפוּ־מוֹר וְאֶצְבְּעֹתַי מוֹר עֹבֵר עַל כַּפּוֹת הַמַּנְעוּל׃

פָּתַחְתִּי אֲנִי לְדוֹדִי וְדוֹדִי חָמַק עָבָר נַפְשִׁי יָצְאָה בְדַבְּרוֹ בִּקַּשְׁתִּיהוּ וְלֹא מְצָאתִיהוּ קְרָאתִיו וְלֹא עָנָנִי׃

מְצָאֻנִי הַשֹּׁמְרִים הַסֹּבְבִים בָּעִיר הִכּוּנִי פְצָעוּנִי נָשְׂאוּ אֶת־רְדִידִי מֵעָלַי שֹׁמְרֵי הַחֹמוֹת׃

הִשְׁבַּעְתִּי אֶתְכֶם בְּנוֹת יְרוּשָׁלָ͏ִם אִם־תִּמְצְאוּ אֶת־דּוֹדִי מַה־תַּגִּידוּ לוֹ שֶׁחוֹלַת אַהֲבָה אָנִי׃

Samozřejmě, tady je Píseň písní 5,1-8 podle Českého ekumenického překladu (ČEP):

1 Do zahrady své jsem přišel, sestro má, nevěsto, sbíral jsem svou myrhu a svůj balzám, z plástve jsem jedl svůj med, pil víno své a mléko. Jezte, přátelé, a pijte, opájejte se laskáním.
2 Spím, ale srdce mé bdí. Slyš, milý můj klepe: „Otevři mi, sestro má, přítelkyně má, holubice má, má bezúhonná, vždyť mám hlavu plnou rosy, v kadeřích krůpěje noční.“
3 „Svlékla jsem šaty, mám je zas oblékat? Umyla jsem si nohy, mám si je zašpinit?“
4 Můj milý prostrčil otvorem ruku a celé mé nitro se zachvělo před ním.
5 Vstala jsem otevřít milému svému. Z rukou mi kanula myrha, myrha stékala z mých prstů na rukojeť zástrčky.
6 Než jsem však milému otevřela, můj milý odbočil jinam. Život ze mne prchal, když ke mně mluvil. Hledala jsem ho, a nenalezla, volala jsem ho, a neodpověděl mi.
7 Našli mě strážci obcházející město, zbili mě, zranili mě, přehoz mi strhli strážci hradeb.
8 Zapřísahám vás, jeruzalémské dcery, jestliže najdete mého milého, co mu sdělíte? Že jsem nemocna láskou.

Zajímavé na Písni písni je, že ji nelze doslovně vykládat, jinak bychom si jako muži museli klást spoustu zbytečných otázek jako např. co v zahradě dělají myrha, plástve medu, víno a mléko. Chodí snad někdo do zahrady, aby dělal tyto věci? Spánek a bdění současně je nelogické. Klepání v noci s hlavou plnou rosy je zvláštní obraz. Prostrčení ruky otvorem a následné chvění nitra je obraz, který doslovně nedává smysl. Jak by prostrčení ruky např. dveřmi mohlo způsobit takovou emocionální reakci? A kdo by dával do dveří díru pro ruku? Myrha stékající z rukou na rukojeť zástrčky je zvláštní a nelogický obraz. Proč by měla myrha stékat z rukou? Odbočení milého jinam a prchání života při jeho mluvení je nelogické. Strážci města, kteří bijí a zraňují ženu, která hledá svého milého, je nelogické a nepravděpodobné chování. Strážci by měli chránit obyvatele města, ne je napadat. Navíc když byla se svým milým a mluvila s ním, není tam řeč o tom, že se ho vydala hledat, píše nejprve, že byla zraněna.

Nabízí se volný výklad:  Zahrada může představovat intimní prostor lásky a vztahu. Myrha a balzám mohou symbolizovat vzácnost a hodnotu lásky, med a víno radost a potěšení. Spánek může představovat stav klidu nebo nedostatek povědomí o tom kde se nachází milý, zatímco bdící srdce symbolizuje touhu a lásku. Klepání může být výzvou k otevření se lásce, rosa a krůpěje noční mohou symbolizovat obtíže nebo zkoušky. Otázka ohledně znovu oblékání šatů a pošpinění nohou: Může to představovat váhání a nejistotu v lásce nebo vztahu, obavy z opětovného otevření se po zklamání z dřívější intimní zkušenosti s milým. Prostrčení ruky může symbolizovat snahu o kontakt a blízkost. Chvění nitra může představovat silnou emocionální reakci na přítomnost milovaného člověka, touhu a vzrušení nebo silnou sexuální reakci v okamžiku intimního styku. Myrha je vzácná a vonná pryskyřice, která může symbolizovat připravenost a touhu po setkání s milovaným. Stékání myrhy může představovat intenzitu a hloubku emocí. Odbočení milého může symbolizovat ztrátu příležitosti nebo vzdálení se. Prchání života může představovat hluboký smutek a zoufalství z nenaplněné lásky. Hledání a nenalezení milého může symbolizovat pocit ztráty a touhu po opětovném spojení. Strážci mohou představovat překážky a zkoušky, které člověk zažívá při hledání lásky nebo duchovního naplnění. Bití a zraňování může symbolizovat bolest a utrpení, které přichází s těmito překážkami. Stržení přehozu může znamenat odhalení zranitelnosti a bezbrannosti. Kdo mohou být strážci? Mohli by to být hlídající rodiče, kteří ji zbili a ponížili, za to, že si dcera přivedla milence do domu matky. Stržený přehoz každopádně může být ponížení. Navíc nevíme proč milenec náhle změnil své smýšlení a řekl své milence něco, co ji zranilo, že z ní prchala duše. Byla to jeho reakce na to, že nemůže být s tou kterou miluje? Nebo se zde naopak jednalo o násilný incident, kdy se ji muž zmocnil neromantickým způsobem a vykonal na ní svou potřebu? Tato možnost je také možná, protože i při tomto aktu by dcera ztratila svou důstojnost, ale protože svého milence stále miluje, ignoruje tuto nepříjemnou zkušenost a stále po něm dále touží. Jeruzalémské dcery mohou představovat společenství nebo svědky lásky. Nemoc z lásky může symbolizovat hlubokou a intenzivní touhu, která přesahuje běžné emoce. Zapřísahání může vyjadřovat naléhavost a zoufalství této touhy.

Kritický výklad, ale může zkoumat sociálně-kulturní vzkaz v Písni písní. Např. první verš sdílí myšlenku, že milenec je ožralý a přivedl své ožralé druhy, za svou milou, když mu milá otevřela, on vtrhl dovnitř a řekl: Pojďte se mnou a kochejte se! Následoval minimálně pokus o skupinové znásilnění nebo ponížení. Nemyslím, se že by skutková podstata tohoto trestného činu byla naplněna v doslovné míře, protože by pak nejspíš milovaná vystřízlivěla a nepsala by dál o tom, že je nemocná láskou. Došlo tedy k menšímu prohřešku, menšímu násilní nebo ponížení, která zamilovaná osoba mohla přehlížet a odpustit.

 

Text bulharské lidové písně

https://www.youtube.com/watch?v=GFtPbY4eHX0&list=RDQM1e4Yx0o_MpY&index=3

 

Zde je překlad bulharské lidové písně "Цъфти ми, цъфти, босилко" do češtiny v tabulkovém formátu:

Bulharsky	Česky

Сокол иде, гълъбица води

Sokolek letí, vede holubici

Цъфти ми, цъфти, босилко,

Kvěť mi, kvěť, bazalko,

Да ти не вехне кореня,

Ať ti nezvadne kořínek,

кореня дор до стеблото,

Kořínek až po stonek,

че ми нема тука либето,

Protože tu není můj milý,

че е отчело, отчело

Odlétl, odletěl

през море мостле да прави,

Přes moře mostek staví,

сос колца дръвца да кара,

S pruty a dřevem vede,

да ми минават, минават -

Ať mi přejdou, přecházejí -

който си либе залиби

Ten, kdo má svého milého,

и който нема да залиби.

A ten, kdo žádného nemá.

Най-напред мина тоз Стоян,

Nejprve přejde ten Stojan,

за ръка води таз Яна.

Za ruku vede tu Janu.

Мома му се молеше:

Děvče ho prosilo:

- Пусни ме, либе Стояне,

- Pusť mě, milý Stojane,

я съм си твоя, та твоя -

Já jsem jen tvoje, jen tvoje -

в ръка съм ти ябълка,

V ruce jsem ti jablko,

в уста съм ти бел шекер.

V ústech jsem ti bílý cukr.

Зад пояс съм ти ален пош.

Za opaskem jsem ti červený šátek.

| **Bulharsky** | **Česky** |
|---------------|-----------|
| Сокол иде, гълъбица води | Sokolek letí, vede holubici |
| Цъфти ми, цъфти, босилко, | Kvěť mi, kvěť, bazalko, |
| Да ти не вехне кореня, | Ať ti nezvadne kořínek, |
| кореня дор до стеблото, | Kořínek až po stonek, |
| че ми нема тука либето, | Protože tu není můj milý, |
| че е отчело, отчело | Odlétl, odletěl |
| през море мостле да прави, | Přes moře mostek staví, |
| сос колца дръвца да кара, | S pruty a dřevem vede, |
| да ми минават, минават - | Ať mi přejdou, přecházejí - |
| който си либе залиби | Ten, kdo má svého milého, |
| и който нема да залиби. | A ten, kdo žádného nemá. |
| Най-напред мина тоз Стоян, | Nejprve přejde ten Stojan, |
| за ръка води таз Яна. | Za ruku vede tu Janu. |
| Мома му се молеше: | Děvče ho prosilo: |
| - Пусни ме, либе Стояне, | - Pusť mě, milý Stojane, |
| я съм си твоя, та твоя - | Já jsem jen tvoje, jen tvoje - |
| в ръка съм ти ябълка, | V ruce jsem ti jablko, |
| в уста съм ти бел шекер. | V ústech jsem ti bílý cukr. |
| Зад пояс съм ти ален пош. | Za opaskem jsem ti červený šátek. |

 

 

Historie střevových strun z 18. století

Na youtube jsem narazil na zajimavý komentář ohledně historie střevových strun. Zdá se že se hrálo snad až do druhé poloviny 20. století na tyto struny:

zdroj youtube: " Gut Strings/Baroque Bow v. Steel Strings/Modern Bow Inbal Segev 21.4K subscribers 8,936 views 21 Jan 2021 Here’s one silver lining to the pandemic: more time to experiment with baroque setup. I hope that you are all keeping busy and inspired these days. Thanks for watching, Inbal Transcript Follow along using the transcript. Inbal Segev 21.4K subscribers 

 

 @Inbal Segev: This is very stressful for me, can you pls play some harmonic chords? What was these chords, very tense.

@alanjay 3 years ago It takes guts to be a cellist! (Isserlis said ot was okay to use his line). 10 

@judith.froeschl02 3 months ago I know that probably noone will read this or even care, but as a historically informed baroque cellist I want to make some stuff clear: This string setup has NEVER existed for multiple reasons: 1. There was no period of time, in which it was practice to have four wound gut strings. Historically you would have a mixture of wound and plain sheep(!) gut strings, with initially only the lowest one being wound. Only during the first half of the 18th century, the second lowest string was occasionally wound, but it didn't become the standard until the second half of the century. Apart from that, the top two strings were NEVER wound! They used to be blanc gut strings up until the 20th century, when very slowly metal strings were invented. (Note, that due to the two WW development came to a halt, so that a gut setup was not uncommon until the 50s and sometimes even later) 2. Apart from everything I just mentioned, the supposed "gut strings" are Pirastro Olive which (apart from being unhistorical in itself) has the top two strings wound in Aluminum, a Metal which wasn't even successfully crafted until 1809, and even then only for the fraction of a second. And even after it was successfully produced, there are no indications whatsoever, that Aluminum was ever used for string production in any way. So I don't think that I have to explain that playing Bach on strings like that has nothing to do with being historical or anything. So of course, if you don't care about being historical, then please be my guest. But don't go round telling people that this is how a baroque setting looks like, because that is SEVERE misinformation in almost every possible way! "

Překlad příspěvku od Judith:

"Vím, že to pravděpodobně nikdo nečte a ani ho to nezajímá, ale jako historicky informovaná barokní violoncellistka chci objasnit několik věcí:

Toto strunné uspořádání NIKDY neexistovalo z několika důvodů:

1. Nebyla žádná doba, kdy by bylo běžné mít čtyři struny z ovčího střeva. Historicky byste měli směs vinutých a hladkých ovčích(!) strun, přičemž zpočátku byla vinutá pouze nejnižší struna. Teprve v první polovině 18. století byla občas vinutá druhá nejnižší struna, ale standardem se to stalo až ve druhé polovině století. Kromě toho, horní dvě struny NIKDY nebyly vinuté! Až do 20. století byly hladké struny z ovčího střeva, kdy se velmi pomalu začaly vyvíjet kovové struny. (Poznámka: Vzhledem k oběma světovým válkám se vývoj zastavil, takže uspořádání se strunami z ovčího střeva nebylo neobvyklé až do 50. let a někdy i později.)

2. Kromě všeho, co jsem právě zmínila, jsou takzvané "struny z ovčího střeva" Pirastro Olive, které (kromě toho, že jsou samy o sobě nehistorické) mají horní dvě struny vinuté hliníkem, což je kov, který nebyl úspěšně zpracován až do roku 1809, a to jen na velmi krátkou dobu. A i poté, co byl úspěšně vyroben, neexistují žádné indicie, že by hliník byl kdy použit pro výrobu strun jakýmkoli způsobem.

Takže si nemyslím, že bych měla vysvětlovat, že hraní Bacha na takových strunách nemá nic společného s historickým přístupem nebo něčím podobným. Pokud vám na historickém přístupu nezáleží, tak prosím, pokračujte. Ale neříkejte lidem, že takto vypadá barokní uspořádání, protože to je ZÁVAŽNÁ dezinformace téměř ve všech možných ohledech!"

Vysvětlení GPT:

Judith, jako historicky informovaná barokní violoncellistka, se ve svém příspěvku snaží vyvrátit některé mylné představy o strunném uspořádání, které bylo použito v barokní hudbě. Upozorňuje na to, že strunné uspořádání, které zahrnuje čtyři vinuté struny, nikdy neexistovalo. Vysvětluje, že v historickém kontextu se používaly kombinace vinutých a hladkých strun, přičemž horní struny byly vždy hladké. Dále kritizuje konkrétní značku strun (Pirastro Olive), která obsahuje hliníkové vinutí, což je materiál, který nebyl v barokní době dostupný. Judith zdůrazňuje, že pokud někdo nebere v úvahu historické aspekty, je to v pořádku, ale neměl by šířit dezinformace o tom, jak by mělo barokní uspořádání vypadat. Její příspěvek je tedy výzvou k přesnosti a respektu k historickým praktikám v hudbě.

Beskydský a Valašský kraj a dobový oblek (pro použití v písních)

Oblečení panny:

1. Spodní prádlo: Na těle měla panna obvykle jednoduché spodní prádlo, které bylo vyrobeno z přírodních materiálů, jako je len nebo bavlna.

2. Spodnička: Na spodní prádlo se nosila spodnička, která byla často vyrobena z bílé látky. Spodnička měla objem a pomáhala vytvářet tvar kroje.

3. Sukně: Následovala sukně, která byla často barevná a zdobená výšivkami. Sukně mohla být vícevrstvá a měla různou délku, obvykle sahala až ke kotníkům.

4. Zástěra: Na sukni se nosila zástěra, která byla důležitou součástí kroje. Zástěra byla často zdobena výšivkami a měla praktický účel, chránila sukni před znečištěním.

5. Blůza: Na vrchní část těla se nosila blůza, která byla obvykle bílá a mohla mít krajkové nebo vyšívané detaily. Blůza měla volný střih a byla často zdobena na rukávech.

6. Krajka nebo šátek: Na hlavu si panna často dávala krajku nebo šátek, který byl také zdobený a sloužil jako ochrana hlavy a vlasů.

7. Klobouk: V některých případech se nosil klobouk, který byl typický pro danou oblast a mohl být zdobený květinami nebo stuhami.

8. Obuv: Na nohou měla panna obvykle obuv, která byla vyrobena z kůže nebo jiných přírodních materiálů.

Ve valašském horském kraji byl dívčí kroj velmi bohatý na tradiční výrazy, materiály a detaily, které odrážely nejen kulturní, ale i praktické aspekty života v horách. Používaly se zde termíny přímo spojené s přírodou a místními zvyky. Zde je popis valašského kroje pro dívku – pannu, s využitím místních termínů.

Úbor pro pannu ve valašském kraji

1.a „Rubáč“ nebo „spodek“ pokrývající horní část těla: Spodní část oblečení, obvykle lněné nebo bavlněné spodní prádlo, bylo jednoduché, bílé a šité z přírodních materiálů, především z lnu. Tento kus byl základním, vrchním spodním oděvem.

1.b „Oplicko“ nebo „spodnička“ pokrývající dolní část těla: Tato lehká, vrstvená látka se nosila na spodní košili a byla někdy vyšívaná, obvykle však velmi prostá. Často měla objem a byla lehce nařasená, aby dodala sukním tvar.

2. „Fěrtoch“: Bohatě zdobená sukně sahající obvykle až ke kotníkům, často barevná s výšivkou kolem spodního lemu. „Fěrtoch“ býval výrazný svou barevností a zdobením.

4. „Kordulka“: Na horní části těla dívky často nosily kordulku, což je krojová vesta nebo živůtek, obvykle černá nebo tmavá s kontrastními výšivkami. Kordulka měla krátké rukávy nebo byla bez rukávů, aby na ni mohla dívka vzít další části kroje.

4.a Živůtek: Na horní části těla. Může mít různé střihy a zdobení a obvykle je těsně přiléhající, aby zvýraznil postavu. Živůtek může být součástí různých typů krojů a může mít různé barvy a vzory.

6. „Zástěra“ nebo „fěrtochová šata“: Tento kus se uvazoval na sukně jako praktická ochrana, ale také jako ozdoba. Zástěry byly bohatě vyšívané, často s regionálními ornamenty nebo květinovými motivy.

Další termíny

7. „Košúlenka“ nebo „opletnica“ (oblékala se na Rubáč): Bílá košile, která sahala ke krku a měla zdobené rukávy, často s krajkami a výšivkou na zápěstí. Košúlenka bývala vyšívaná i kolem krku a rukávy byly lehce nabírané.
8. „Šátek“ nebo „krojový ručník“: Na hlavu si dívky vázaly zdobený šátek nebo „ručník“, který byl často s květinovým vzorem. Šátek byl nejen ozdobný, ale i praktický při práci.

8. „Pantle“: Tyto barevné stuhy bývaly vpletené do vlasů nebo zavěšené na kordulce či košúlence jako ozdoba.

9. „Krpc(e)“ nebo „pantofle“: Na nohy dívky nosily krpce, tradiční koženou obuv. Krpce byly často vyrobené z kůže a vázaly se koženými řemínky kolem kotníků.

10. Kožuch - Kožich byl drahou výbavou, která se někdy dědila po generace, protože nebylo levné si ho pořídit. 

11.  Župice - (rožnovský kroj maloměstský, bez rozlišení vdaná/panna) "Černá skládaná sukně, zástěra z modrého hedvábí nebo brokátu, ale i černá, vyšívaná drobnými pestrými kvítky. Živůtek různý, černý, červený, zdobený portami a šňůrováním. Pro krojovou skupinu rožnovskou byly typické uzavřenější kordulky se "zahrádkou" vyznačenou "vyrážanou" sametovou stuhou nebo zlatou portou. " (zdroj javornicek.cz).

12. Kasanka (na Vsetínsku a okolí, možná i na Rožnovsku)

Kasanka se nosila jako spodní díl na tělo. Je to lněná nesešitá sukně, která se nosila pod dalšími vrstvami kroje, jako je fěrtoch nebo zástěra. Kasanka sloužila jako základní vrstva, která pokrývala nohy a vytvářela objem a tvar kroje. Tato vrstva byla důležitou součástí tradičního valašského oděvu.

Kasanka byla typická pro vsetínský kroj, ale její používání se rozšířilo i do dalších oblastí Valašska, včetně Rožnovska. V některých regionech mohla mít mírně odlišné varianty, ale základní funkce a vzhled zůstávaly podobné.

Co se týče nošení kasanky, nosily ji především vdané ženy. Panny obvykle nosily jiné typy sukní nebo oděvů, které se lišily od těch, které byly určeny pro vdané ženy. Kasanka byla součástí tradičního oděvu, který symbolizoval provdanost a rodinný stav nositelky.

13. Vlněnky: "Materiálově nejnákladnější byly "vlněnky"-sváteční sukně vdaných žen, zámožných fojtek, mlynářek, manželek soukeníků a jiných řemeslníků a obchodníků se suknem a plátnem. Materiál na "vlněnky" ... z kvalitní vlny a lnu. Ve svislých pruzích vlněnky se nejčastěji střídaly červená a černá nebo modrá." (zdroj javornicek.cz).

 

Valašský mužský kroj

1. „Košula“ nebo „košúlenka“: Bílá lněná košile s volným střihem a výšivkami kolem krku a rukávů. Košile měla dlouhé rukávy a nosila se volně nebo byla zastrčená do kalhot.

2. „Brucha“ nebo „nohavice“**: Bílé nebo světlé kalhoty, často z pevného materiálu, které měly široký střih a dosahovaly až k botám. Brucha byly často zdobené na stehnech nebo kolem pasu.

3. „Opasok“ nebo **„pás“**: Tento široký pás sloužil nejen jako praktický doplněk, ale také jako ozdoba, často zdobený kovovými nebo koženými přezkami.

4. „Gatě“ nebo „gace“: Gatě nebo gace byly širší kalhoty nošené v zimních měsících nebo při práci v horách. Gatě měly teplou podšívku a často i kožené záplaty.

5. „Krpce“: Typická valašská obuv, vyráběná z kůže a často zpevňovaná koženými řemínky. Muži si krpce často vyráběli sami.

6. „Klobúk“ nebo **„šišáň“**: Klobouk, který měl specifický valašský tvar, někdy zdobený stuhami nebo květem.

7. „Valaška“: Typická sekera, kterou valašští muži často nosili u pasu nebo ji používali jako rekvizitu při tanci. Valaška byla nezbytnou součástí výbavy muže.

8. „Halena“ nebo **„kabát“**: Na podzim a v zimě nosili muži haleny z vlny, které byly pevné, teplé a často ručně tkané. Halena mohla mít černé nebo tmavé zbarvení a bývala zdobena kontrastní výšivkou na hrudi a rukávech.

11.  Župice - (rožnovský kroj maloměstský) elegantní svrchní kabát ze zeleného sukna u bohatých a významných ženatých mužů.


Lidové zdrobněliny a poetické výrazy v písních

Valašské písně často využívají poetické zdrobněliny a metaforické výrazy. Například:

- Košúlenka (zdrobnělina pro košili)
- Pantlenka (zdrobnělina pro stuhu)
- Šáteček (zdrobnělina pro šátek)
- Valaška (sekera, symbol muže i práce v horách)
- Máměnka a **tatúnek** (zdrobněliny pro maminku a tatínka)
- Koníček (pro koně, častý symbol svobody a síly)

Vaše píseň může například použít tyto výrazy jako odkazy na krojové části, například „košúlenka“ místo košile nebo „šáteček“ místo šátku, aby měla více autentický valašský charakter. Valašská nářeční slova a zdrobněliny dodávají písni nejen regionální autenticitu, ale i hlubší poetický význam.

Píseň - Radek Šimánek

[Male vocals]
(Sloka 1)
Nejprve oblékám se já,
v bílou košuli, hned jak vstávám,
s výšivkou kolem krku, ta je krásná,
v pohodě, do práce vycházím zas.

(Refrén)
Kroje z Valašska, tradice našich dnů,
srdce a příroda v každém švu.
Oblečme se hezky, jak naši předci,
ukážeme všem, co v nás je!

(Sloka 2: Muž)
Pak k bruchu přidám já,
bílé nohavice, co široké má,
do pásu dám opasok, ten zdobí mě,
a krpce na nohy, hrdost v každém gestu.

(Refrén)
Kroje z Valašska, tradice našich dnů,
srdce a příroda v každém švu.
Oblečme se hezky, jak naši předci,
ukážeme všem, co v nás je!

(Sloka 3: Žena) A teď přijde panno, čas na tvou proměnu,
na tělo lehké prádlo, ze lnu, to je věru.
Spodnička pod sukní, bílá a s objemem,
sukně fěrtoch barevná, to je ten pravý šarm.

(Refrén)
Kroje z Valašska, tradice našich dnů,
srdce a příroda v každém švu.
Oblečme se hezky, jak naši předci,
ukážeme všem, co v nás je!

[Female vocals]
(Sloka 4)
Na vršek blůzu, co krajky zdobí,
kordulka s výšivkou, krása co se snoubí.
Zástěra k sukni, s květinovým vzorem,
a šátek na hlavu, elegance bez rozporu.

(Refrén)
Kroje z Valašska, tradice našich dnů,
srdce a příroda v každém švu.
Oblečme se hezky, jak naši předci,
ukážeme všem, co v nás je!

(Závěr)
Když se oblékáme, máme v srdci radost,
v kroji se cítíme, jsme součástí zvěčnosti.
Naše tradice žije, v každém kroku,
muž i žena, spolu v kroji jdou.

(Style: dulcimer, Vsetin folk, Rožnov folk, Beskydy folk, Slovak tradition of the 18th century, violin,duet male/female switchin)

Alternativně:

(Style: dulcimer, Vsetin folk, Rožnov folk, Beskydy folk, Slovak tradition of the 19th century, violin,duet male/female switchin)

(Title: Folklór z Valašska, Vsetína a Rožnova, duet Muž a žena, switch male/female vocal)

* * *

[Note: [Description: "Moravská folková píseň pro folklor, v tradiční lidové interpretaci s vedením cimbálů a houslovým doprovodem. Chlapecký dorost zpívá úvod, refrén chlapec ve věku 20 let. Ženskou část zpívá dívčí dorost v sopránech a refrén žena 20 let." ]]
[Note: [Tempo: 90 bps ]]

[Male vocals]
(Sloka 1)
Nejprve oblékám se já,
v bílou košuli, hned jak vstávám,
s výšivkou kolem krku, ta je krásná,
v pohodě, do práce vycházím zas.

(Refrén)
Kroje z Valašska, tradice našich dnů,
srdce a příroda v každém švu.
Oblečme se hezky, jak naši předci,
ukážeme všem, co v nás je!

[Male vocals]
(Sloka 2)
Pak k bruchu přidám já,
bílé nohavice, co široké má,
do pásu dám opasok, ten zdobí mě,
a krpce na nohy, hrdost v každém gestu.

(Refrén)
Kroje z Valašska, tradice našich dnů,
srdce a příroda v každém švu.
Oblečme se hezky, jak naši předci,
ukážeme všem, co v nás je!

[Female vocals]
(Sloka 3)
A teď přijde panno, čas na tvou proměnu,
na tělo lehké prádlo, ze lnu, to je věru.
Spodnička pod sukní, bílá a s objemem,
sukně fěrtoch barevná, to je ten pravý šarm.

(Refrén)
Kroje z Valašska, tradice našich dnů,
srdce a příroda v každém švu.
Oblečme se hezky, jak naši předci,
ukážeme všem, co v nás je!

[Female vocals]
(Sloka 4)
Na vršek blůzu, co krajky zdobí,
kordulka s výšivkou, krása co se snoubí.
Zástěra k sukni, s květinovým vzorem,
a šátek na hlavu, elegance bez rozporu.

(Refrén)
Kroje z Valašska, tradice našich dnů,
srdce a příroda v každém švu.
Oblečme se hezky, jak naši předci,
ukážeme všem, co v nás je!

Style: dulcimer,violin,Valašský folk,Valmez music 18th century,lean voice,violin,duet male/female switchin

Title: Cimbálový folklór z Valašska, Vsetína a Rožnova tradiční 18. století

Tvorba textu pro českou píseň (Inspirace Písní Písní).

Autor textu písně je Radek Šimánek.

Chci se zeptat ChatGPT 4o mini na česká pravidla vymýšlení textu pro českou píseň, aby seděly na melodii... když se tvoří píseň např. mám první verš:

 

Otevři má milá,

zvedni svou závoru,

ať se smím dostat 

tam k tobě nahoru... 

 

 Ale ještě nemám vymyšlenou melodii. Když chci pokračovat ve vymýšlení dalších veršů, mámu zohlednit nejen počet slov, respektive počet slabik, ale také to, že tam jsou dlouhé samohlásky? Tzn. je to tak těžké, že když vymyslím tu melodii pro tento verš, pak musí i další verše sedět melodicky tedy co se týče toho že ta správná samohláska musí být na správném místě v notovém záznamu? Čili abych vymyslel rým musel bych napsat něco jako: 

 

 Ruka tvá drahá,

vůni myrhy vydává,

kéž tě smím obejmout,

otvorem proniknout... 

 

Můj drahý odemknul,

celá se chvěju,

jak listí ve větru,

zmítám se věru.

 

 Což by jako příklad sedělo na počet slabik i délku samohlásek s tím, že "ve svátečním úboru" by se zpívalo rychleji, ale hrála by se stejná melodie jako v předchozím verši.

Odpověď GPT:

Ano, přesně tak! Při tvorbě české písně je důležité zohlednit nejen počet slabik, ale také délku samohlásek a jejich umístění v textu, aby píseň dobře seděla na melodii. Tady je pár základních pravidel, která ti mohou pomoci při skládání dalších veršů:

1. Počet slabik a délka samohlásek: Pokud pro první verš vymyslíš melodii, bude vhodné, aby další verše měly stejný počet slabik a aby dlouhé samohlásky a přízvučné slabiky byly ve stejných pozicích jako v prvním verši. Tím zaručíš, že každý verš bude melodicky sedět a nebude působit nepřirozeně.

2. Délka a rytmus slabik: V melodii většinou delší tóny odpovídají dlouhým samohláskám v textu (např. „má“ nebo „rád“). Snaž se tedy, aby na stejném místě melodie byly slabiky s podobnou délkou. Například pokud máš v jedné části delší tón, můžeš tam použít slovo s dlouhou samohláskou jako v tvém příkladu.

3. Rytmus a přízvuk: Čeština má pevný přízvuk na první slabice, což je u melodií někdy těžší zachovat. U písní však melodie často kopíruje přirozený rytmus jazyka. Když píšeš další verše, sleduj, aby přízvuky v textu (například na začátku veršů) odpovídaly přízvukům v melodii. Tak dosáhneš toho, že melodie bude znít plynule a přirozeně.

4. Kreativní úpravy pro melodii: Jak uvádíš, někdy můžeš přizpůsobit rytmus (zpomalit nebo zrychlit zpěv). V takových případech se ujisti, že to nezní nuceně. Například u slov „ve svátečním úboru“ může být melodie trochu svižnější, ale při zachování přirozeného toku jazyka.

5. Rým a melodie: Aby se rým pěkně spojil s melodií, je dobré zvolit slova s podobnou zvukovou kvalitou (zejména na konci verše), což písni dodává symetrii a soulad. Pokud rýmy budou mít podobné samohlásky, může to dodat písni příjemný zvukový rytmus.

Pokud si píšeš notový zápis, můžeš u každého verše pečlivě sledovat slabiky a přizpůsobovat délky tónů tak, aby text přirozeně seděl na melodii. Jak jsi ukázal na svém příkladu, když máš rým se stejnou strukturou, bude melodie lépe odpovídat.

 

 

 

Otevři má milá,
zvedni svou závoru,
ať se smím dostat 
tam k tobě nahoru... 

Kordulku jsem oblékla,
mám ji zas svléknout?
Bez košulky má milá
Chci si tě prohlédnout.

Ruka tvá drahá,
vůni myrhy vydává,
kéž tě smím obejmout,
otvorem proniknout...

Můj drahý odemknul,
celá se chvěju,
jak listí ve větru,
zmítám se věru.

Tvé vonné masti,
jsou balzám pre dušu,
vonný olej z prstů tvých
vůně tvá na dlaních mých.

* * * 

Autorské dílo: Radek Šimánek:

Style: "takt 4/4,tempo 100 bpm,clean voice, dulcimer,violin,double bass,flute,Melodie Valašského okraje,Rytmus Beskyd a Rožnova"

Title: "Píseň k písni Valašské lidové s cimbálem  a houslovým doprovodem. Melodie Valmez"

Lyrics:

[Note: [Time Signature: 4/4], [Tact: 90 bpm], [Instruments: Koncertní cimbál značky HOLÁK 100 strun, Housle, double bass, flute], [Melody: housle, housle kontrapunkt]]

(Instrumental intro: Koncertní cimbál značky HOLÁK, Housle)

(Verse 1: Male vocals)
Otevři má milá, (mámiłá)
zvedni svou závoru, (zdvihni šraňk, šraňek, pl. šraňky)
ať se smím dostat (sa dosobiť)
tam k tobě nahoru... (hore, dovrchu)
(Repeat Verse 1)
(Instrumental solo: Koncertní cimbál, Housle)

(Verse 2: Female Vocals)
Kordulku jsem oblékla, (Kordukou sem sa přioděla nebo Sem si kordulku přioděla?)
mám ji zas svléknout? (vyzlécť)
[Male vocals]
Bez košulky má milá (mámiłá)
Chci si tě prohlédnout. (prohlédnúť, ohlédnuť)
(Repeat Verse 2)
(Instrumental solo: Koncertní cimbál, Housle)

(Verse 3: Male vocals)
Ruka tvá drahá,
vůni myrhy vydává, (vúni)
kéž tě smím obejmout, (jak se řekné kéž - snad staročesky kýž? "Ach, kýž"? ťa smím obemknút)
otvorem proniknout... (ďúrou prostrčiť)
(Repeat Verse 3)
(Instrumental solo: Koncertní cimbál, Housle)

(Verse 4: Female vocals)
Můj drahý odemknul, (múj miłý) (odemknúl)
celá se chvěju ( sa třásu),
jak listí ve větru (list sg. vjetr),
zmítám se věru. (młátím sebú jařku)
(Repeat Verse 4)
(Instrumental solo: Koncertní cimbál, Housle)

(Verse 5: Male vocals)
Tvé vonné masti, (masť)
jsou balzám pre dušu, (balzamín)
vonný olej z prstů tvých
vůně tvá na dlaních mých. (łaba, dłapa)
(Repeat Verse 5)
(Instrumental solo: Koncertní cimbál, Housle)
(Instrumental outro:Koncertní cimbál, Housle)

(Verse 6: Female vocals)

Strážci brány mě zahlédli (Fortáši/portáši ma zbačili),

přehoz mi strhli (oďevačku mi strhnúli)

zbili mě, zranili mě (stłúcť - stlúkli ma, dokaličili ma?), 

Pro hanbu (Pro haňbu)

můj milý opustil mě (spústil ma - utékl, ujišel).

(Verse 7: Male vocals)

Příběh o narukování na vojnu vykládá šohaj:

Frajárku vyměnil (vyhújať)

Stran šavličku sem narukoval

Šavličkou se vyzbrojil.

Kamarádi se opili,

návrat z vojny slavili.

Můj milý se navrátil,

násilně mě uchvátil,

tuze zle si pohrával,

a matku přitom probudil.

šlep = šaty

který = keré

kterou = kerú

kde = gde

když = gdyž

jenom = enom

někdy = nedy

nikdy = nigdy

vždycky = dycky

toho = teho 

jsou = sú

mají = majú 

naši = našú

chlapec = ogar

dívka = cérka 

děcko = prcek

suknička = sukénka

pokoj  = síň

bosou nohou  = bosú nohú

lidi = ludé

s maminkou = se svojú maměnkú

a k tomu = a k temu

akorád = akoráť

jinak = ináč

Pro tebja uďełám všecko. Tá tráva je pro mycáky. Di pro vodu. Pro haňbu už týdeň nevyšla z domu.  

	stydět se = byť haňba (Było ju haňba.)	14 ×	1. 1. 1970 0:00
	stydět se = haňbiť sa, červeňať (sa)

roba - nacházím "špatná žena" (asi málo poslušná manželovi)

"Roby mosely víc poslúchať muža" (ženy)

"mosela robka byť potichu a držeť krok"

zasmáť a uvědomiť si

Místo slabiky šť používají šč. Tudíž mají ščestí.

česky "ať" - až (Až ňe mu neblížíte, roby! Ponáhli sa, až ťa nečekám.)

po tama, gde - až tam kde 

gdo može řécť, že

zajali

vojáčka svázali

ky (-ky)     přípona -kud (doky, odky, poky, zaky aj.)

lesti - jestli, jestliže, zdali, kdyby 

dyby co, gdyby co     za každou cenu, v každém případě (Chcu teho koňa dyby co.); ale také v žádném případě (Nevezmeš si ju, dyby co.)
dyby jak, gdy-     každopádně (Pojedu tam dyby jak.)
dyby jaký     sebevětší (Dyby jaká bída była, musíme vyžiť.)
dyby na krásňe, gdy-     dejme tomu, že by

ČESKO-VALAŠSKY:

azda     snad
až [š]     až, až jak, ani tak (Na tom až nezáleží.)
až až     hodně, velmi
až brzo     skoro, téměř
až dy, až gdy     málokdy, zřídkakdy
až hrúza     velice
až kerý     málo který
až nedy, -gdy     máłokdy (Pečeme až negdy.)
až nekdy (Z)     málokdy
až nekerý     málo který
až poky     až kam
až poza     až za (Hora až poza ten vŕch je pánská.)
až tak     zcela, úplně
až zas tak/tolik     viz "zas až tak/tolik"
až! [š]     nech! - v citově zabarvené větě rozkazovací (Až ňe mu tam neblížíte, roby! Ponáhli sa, až ťa nečekám!)

nechť     nechajž, ťanu móže
nechť si     nechsi, nechsik
nechtě     nechťa, nechca
nechtít     nemjeť chuťe

kdyby     lesti, bodaj
kdyby     dyby, gdyby (Dyby má hladký ocas.)
kdyby i     dyžby, dyby na krásňe
kdyby i     nech by (Nech by jak fešná była, přecaj ju nechcu. Nech by jak grýčná była, přecaj si ju neveznu.)

Jásenka zpívá: Už sem dooral místo Už som dooral.

Kdyby moje nožky nechodily bosky...

Jásenka zpívá na tanec z Velkých Karlovic: Šíruj šohaj, Šíruj koně

Aj, cos udělal šohajíčku, že vystavjajú šibeničkú

šibenička  z lipy dřeva

chytili ňa, pobili ňa - oj

už ňa vedou svázaného

ej ovce moje ovce

a tý mojí žence kúpil jsem - a té své ženě koupil jsem

 

Karlovská muziga

Aj, Javorník, Javorník

Žalováł sa pták ptákovi

Hečené - harvest songs

Hej, hej, Pane Bože, nám pomáhaj

Oře synek, oře

Połdně, połedně - (połedně je poledne nebo oběd)

Naša paní ľenivá

Vesełé, vesełé naše Karlovice

Tatoňu, tatoňu - warning song

Tá moja mamička - recruit song

Wallachian flutes

Ja, horečko dubová

Hej, chaso, dobre je  (chasa - odrostlá mládež, svobodní mládenci, čeleď)

Karlovští muziganti - folk strings trio

Ja zahraj ně, muzigo karłovská

Aj, veseł sem já, veseł

Ej, zpívaj, ptáčku, zpívaj

Na Vsetíně - tam je lúka (lúka není valašský termín, ale łúka ano)

Chudějé, Chudějé

A co sa to, miłá - love song

Pod komínom vatra horí - love song

Valašský starodávný

Vyšła děvčina (děvčina není valašský termín)

Dyž sem była u svéj mamky

U našího jezera - love song

Zvŕtaný - song for folk dance

Ej, ovce, moje ovce

A téj mojéj žence

U súsedových dvéři

Vyhnáł sem ovečky

Na hafery

Joj, joj, joj - ballad about Ondráš

Karłovský - bandit dance

Stójí Hanka, stójí - love song

Přeľéťéła łaštověnka - love song

Zabili Janoška v hoře

Portášské noty

Já sem synek portovního (portovní - strážce brány nebo portášský, portovník)

Štyry hodiny biły

Do šáší, synečku, do šáší (do rákosí nebo do trávy - sáší, šášina - rákosí, drobná tráva rostoucí na mokrých loukách)

Daj ně, miłá, daj ně radu

Kamarádi moji

Fortáši sú na dolině

Patero, šestero - end blow flute

Soldier's songs

Na karłovském mostě

Dostáł sem koníčka

Hopsa, chłapci, zveseła

Aj, Javorník, Javorník - wedding song

Jasénka cimbalom band and its folks string trio:

https://cdmusic.cz/cs/moravsky-folklor/dulcimer-band-jasenka-pres-javornik-chodnik-pisne-a-tance-z-velkych-karlovic.-folksongs-%5Bid%3DGMUSIC0222%5D

Skupina Perfect - Píseň s východoslovenským rusínským dialektem:

Bodaj by ťa mila bida trimala

1.
Bodaj by ťa mila bida trimala, (Bodaj - zlé přání "kéž by", "ať" - kéž by se tě bída držela )

dva roky jem služyl, ty sja vydala. (vydala - vdala)
[:Ked jem rukoval*, virnost jem ti sľuboval
a na truc jem sobi* druhu pohľadal.:]

* Slovní tvar „sobi“ místo „si“ a „chodžu“ místo „chodím“ odpovídá východoslovenské flexi a zvukové skladbě.

* Konstrukce „jem rukoval“ nebo „jem sobi pohľadal“ je charakteristická pro východoslovenský a někdy i rusínský způsob vyjadřování, kdy se pomocné sloveso „jem“ nebo „som“ používá v kombinaci s přechodníkem. 

2.
Mali sme koňa, sivu hrivu mal,
na nim každyj večur ku milij 'm ľital.
[:Mene ne škoda, aľe vranoho koňa,
bo sme ho prodali, teraz chodžu sam.:]

3.
Trebalo by sja už oženiti,
sam švarnyj chlopec ne može žyti.
[:Raz jem sja sklamal, falošnici vynadal (falošnica - podvodnice zrádkyně)
a dobri zrobila, bo šumnišu mam.:] ( sumniša - Slovo vychází ze základního tvaru „šumný“, což znamená pěkný, hezký, krásný. Tvar „šumniša“ je zpodstatnělý přídavný tvar (odkazuje na dívku, která je pěknější než jiná.)

4.
Teraz sobi ľubju ďivča molode,
ne dolho ho poznam, vyzirat dobre.
[:Lička ma červeny, nožky jak vytočeny,
tak vera jem prišol do dobroj ženy.:]

„Sja“ je nářeční tvar vyskytující se ve východoslovenských a rusínských dialektech. Pochází z praslovanského reflexivního zájmena „sę“ (česky „se“). Ve východoslovenských a rusínských dialektech se tento tvar transformoval na „sja“ nebo „sia“ v souladu s místními fonetickými pravidly.

Ve východoslovenských nářečích se reflexivní částice „sja“ často používá místo spisovného „sa“, což je běžné například ve slovenských regionech Zemplín, Šariš nebo Spiš. Tvar „jem sja“ nebo „by sja“ je proto nářeční podobou spisovného „jsem se“ nebo „by se“.