Rusínština a ukrajinština jsou jazykově příbuzné, ale vykazují významné rozdíly v gramatice, slovní zásobě, výslovnosti i pravopisu. Rusínština má mnohem silnější vliv západních jazyků (slovenského a polského prostředí), zatímco ukrajinština je blíže ostatním východoslovanským jazykům (ruštině a běloruštině). Níže uvádím konkrétní příklady srovnání:
1. Zájmena
Ukrajinština:
- Я тебе люблю („Já tě miluji“).
- Zvratné zájmeno: себе (sebe), např. Я собі купив книжку („Já jsem si koupil knihu“).
Rusínština:
- Я тя люблю („Já tě miluji“).
- Zvratné zájmeno: соби (sobi), např. Я соби купив книжку (stejný překlad, ale západoslovanský vliv je patrný v podobě „sobi“ místo „sebe“).
2. Reflexivní částice („sja“)
Ukrajinština:
- Він купився хліб („On si koupil chléb“).
- Reflexivní částice ся se připojuje k základu slovesa.
Rusínština:
- Він собі купив хліб (Vliv slovenského „si“: důraz na „pro sebe“ místo přímého reflexivního tvaru).
- Alternativa: Він купив сја хліб (méně časté, tradiční).
3. Slovní pořádek a důraz
Ukrajinština:
- Pořádek slov je relativně volný, ale obvykle má strukturu podmět-přísudek-předmět, např. Ми читаємо книгу („My čteme knihu“).
- Příklonky (krátká slova jako zájmena) se obvykle připojují ke slovesu.
Rusínština:
- Pořádek slov může být více ovlivněn západoslovanským slovosledem, např. Мы чітаме кнїгу (přízvuk na „мы“).
- Použití příklonek: Я соби читаю кнїгу místo standardnějšího Я читаю кнїгу.
4. Slovesa a konjugace
Ukrajinština:
- Slovesné tvary jsou bohaté a reflektují osoby i čísla, např. Я читаю („Já čtu“), Ми читаємо („My čteme“).
Rusínština:
- Často se používají archaické nebo regionální tvary, např. Я чітам („Já čtu“), Мы чітаме („My čteme“), kde je patrný vliv staroslověnštiny i slovenštiny.
5. Vliv sousedních jazyků
Ukrajinština:
- Má pevnou gramatickou strukturu podobnou ruštině, méně vlivů z jiných jazyků.
- Např. Будь ласка (Prosím) je čistě východoslovanského původu.
Rusínština:
- Mnoho západoslovanských prvků, např. Просиме (Prosím), což je jasný vliv slovenštiny.
Ukázkové věty:
„Já jsem šel domů.“
- Ukrajinština: Я йшов додому.
- Rusínština: Я ішов домів.
„Máme krásný den.“
- Ukrajinština: У нас гарний день.
- Rusínština: Мы маме шумний день.
„Kdo jsi ty?“
- Ukrajinština: Хто ти?
- Rusínština: Кто єс ты?
Rusínština zachovává unikátní postavení mezi slovanskými jazyky tím, že kombinuje starobylé prvky s vlivy západních jazyků. Ukrajinština je modernizovanější a pevněji zakotvena ve východoslovanském prostředí.
Rusíni, jejichž jazyk obsahuje prvky východoslovanské i západoslovanské, přicházeli do slovenských regionů v několika historických vlnách. Jejich původní domovská oblast se nacházela na území dnešní Zakarpatské Ukrajiny a částečně jihovýchodního Polska. Příchod rusínských skupin do oblasti východního Slovenska lze zařadit především do období 13.–16. století.
Geolokalizace a časová osa příchodu:
Zakarpatská oblast (původní domov):
- Rusíni obývali oblast pod Karpaty, zahrnující současnou Zakarpatskou Ukrajinu (oblast okolo Užhorodu, Mukačeva), severovýchodní Maďarsko a jihovýchodní Polsko (Lemkovský region).
- Jazykově byli ovlivněni staroslověnštinou a sousedními východoslovanskými jazyky, především ukrajinštinou.
Migrace do slovenských regionů:
- 13. století: První rusínské skupiny přicházely na východní Slovensko v rámci valašské kolonizace, kdy byli zváni uherskými panovníky jako pastevci a osadníci.
- 15.–16. století: Druhá vlna migrace byla spojena s útěkem před válkami a tatarskými nájezdy. Rusíni se usazovali na území Šariše, Zemplína, Spiše a Abova (dnešní východoslovenské okresy: Prešov, Snina, Svidník, Medzilaborce, Humenné, Stropkov, Bardejov, Košice-okolie).
- 18.–19. století: Drobné přesuny pokračovaly v souvislosti s hospodářskými podmínkami a náboženským pronásledováním.
Geografická centra na Slovensku:
- Snina a okolí: Region s největší koncentrací rusínského obyvatelstva.
- Svidník a Medzilaborce: Kulturní centra rusínské identity, včetně muzea Andyho Warhola v Medzilaborcích.
- Bardejov a Prešov: Významná sídla rusínské kultury a vzdělanosti.
Jazyková podobnost s češtinou:
Rusínština vykazuje podobnost se západoslovanskými jazyky díky těmto faktorům:
- Vliv polštiny a slovenštiny:
- Západní lemkovští Rusíni žili v blízkosti Poláků, a proto jejich jazyk převzal západoslovanské gramatické tvary, například slovesné koncovky -ame/-ete, „my“ (namísto „my“ východoslovanského).
- Východoslovenský region byl dlouhodobě pod vlivem slovenského jazyka, což zanechalo podobné stopy v rusínštině.
- Geografická izolace od Ukrajiny:
- Přestože jsou rusínština a ukrajinština jazykově příbuzné, jejich izolace oddělila rusínský jazyk od moderních východoslovanských standardů.
Časová osa jazykových vlivů:
Do 15. století:
- Rusínština se podobala staroukrajinštině, ale začala vykazovat vliv polštiny a slovenštiny kvůli migracím a kontaktům.
16.–18. století:
- Silnější integrace do slovenského prostředí. Jazyk byl obohacen o západoslovanské koncovky a příklonky.
19. století – současnost:
- Rusínština zůstává regionálním jazykem na Slovensku, zatímco v Ukrajině byla často považována za dialekt ukrajinštiny.
Rusínština si tedy zachovává unikátní přechodné postavení mezi východní a západní slovanštinou díky historickému kontaktu s oběma jazykovými skupinami a geografickému vývoji. Ukrajinština, naopak, zůstala více konzistentní východoslovanským jazykem.
Nářečí v lidové písni
Skupina Perfect - Píseň s východoslovenským rusínským dialektem:
Bodaj by ťa mila bida trimala
Bodaj by ťa mila bida trimala, (Bodaj - zlé přání "kéž by", "ať" - kéž by se tě bída držela )
[:Ked jem rukoval*, virnost jem ti sľuboval
a na truc jem sobi* druhu pohľadal.:]
2.
Mali sme koňa, sivu hrivu mal,
na nim každyj večur ku milij 'm ľital.
[:Mene ne škoda, aľe vranoho koňa,
bo sme ho prodali, teraz chodžu sam.:]
3.
Trebalo by sja už oženiti,
sam švarnyj chlopec ne može žyti.
[:Raz jem sja sklamal, falošnici vynadal (falošnica - podvodnice zrádkyně)
a dobri zrobila, bo šumnišu mam.:] ( sumniša - Slovo vychází ze základního tvaru „šumný“, což znamená pěkný, hezký, krásný. Tvar „šumniša“ je zpodstatnělý přídavný tvar (odkazuje na dívku, která je pěknější než jiná.)
4.
Teraz sobi ľubju ďivča molode,
ne dolho ho poznam, vyzirat dobre.
[:Lička ma červeny, nožky jak vytočeny,
tak vera jem prišol do dobroj ženy.:]
„Sja“ je nářeční tvar vyskytující se ve východoslovenských a rusínských dialektech. Pochází z praslovanského reflexivního zájmena „sę“ (česky „se“). Ve východoslovenských a rusínských dialektech se tento tvar transformoval na „sja“ nebo „sia“ v souladu s místními fonetickými pravidly.
Ve východoslovenských nářečích se reflexivní částice „sja“ často používá místo spisovného „sa“, což je běžné například ve slovenských regionech Zemplín, Šariš nebo Spiš. Tvar „jem sja“ nebo „by sja“ je proto nářeční podobou spisovného „jsem se“ nebo „by se“.
No comments:
Post a Comment