Slovácké nářečí - jihovýchodní morava vs. valašské nářečí - Severní Beskydy

user to GPT:

Zjistěte v jakém nářečí je zpěvník: 1. Co robíš, co robíš 2. Co sa stauo nově v městě Hodoníně 3. Co sa stauo nově v městě Segedýně 4. Co že je to za prekrásné ptáča 5. Daleko, široko 6. Dobrý večer vám, paní šenkérka 7. Ej, pásuo dívča husky 8. Ej, staraly sa mamka má 9. Ej, škoda ťa šohajku 10. Frajír, miuý frajír 11. Gúlauo sa červené jabúčko 12. Husári jedú 13. Ide páter 14. Išly panny na jahody 15. Išua psota 16. Išua bych já do kosteua 17. Já mám ženu Marínu 18. Ked bych já věděua 19. Kde by sa ptali 20. Ked sa husar 21. Ked sem išeu kouem šenku 22. Ked sem išeu pres hory 23. Ked sem išeu skoro ráno 24. Letěu, letěu roj 25. Mosíš ty, Aničko zapomínat 26. Na tvrdonskej věži dva hoúbci seďá 27. Na tvrdonskej věži zuatá baňa leží 28. Okouo Brecuavy teče bystrá vodička 29. Pohleď miuá na ten stromek zelený 30. Po huménku chodiua 31. Rakúský císar pán 32. Rozmarýn zelený 33. Stojí hruška v poli 34. Svítí měsíc nad naším huménkem 35. Šípková růžička 36. Široký potok 37. Šohaj nebohý 38. Šohaj, šohaj, černooký 39. Takú sem já frajírenku dostau 40. Tulipán, tulipán 41. Ty tvrdonští úradkové 42. U Dunaja šaty praua 43. Už sem já prešeu 44. Vídeň, miuý Vídeň 45. V tem brecuavském poli 46. Za horama za dolama 47. Za Moravú širé pole 48. Za našíma humny 49. Zasadiu sem tri stromečky vrbové 50. Zeleňaj sa, zeleňaj

Slovo „frajír“ je skutečně typické pro slovácké nářečí, hlavně v jihovýchodní části Moravy, kde se místní formy slov často liší od standardní češtiny nebo běžných hovorových tvarů, jako je například „frajer“. Pokud jde o „frajerka“, to slovo v tomto nářečí tolik nepasuje, protože pro označení dívky nebo ženy se užívají jiné výrazy (např. „frajírenka“ nebo „děvča“), a slovo „frajerka“ je v této oblasti spíš novější a přejaté z češtiny. V tradiční slovácké mluvě by se vyskytovala jen velmi zřídka.

Datování nářečí a vývoj slova

Slovácké nářečí se jako ostatní nářečí vyvíjelo dlouhodobě. Vznikalo v interakci s různými jazykovými vlivy, včetně německých a maďarských vlivů v době Rakouska-Uherska, ale jeho základy sahají až ke staroslověnským kořenům. Slovácké nářečí má hluboké kořeny v lidové kultuře a přestože prošlo určitými změnami v čase, základní jazykové rysy jako používání „frajír“ zůstaly stabilní. Slovo „frajer“ se v současnosti může v nářečí vyskytnout více než dříve, a to kvůli vlivu spisovné češtiny, médií a častějšímu používání v městských oblastech, ale „frajír“ je stále považováno za tradiční slovácký tvar.

Slovo „šohaj“

„Šohaj“ je typický a tradiční výraz především pro Slovácko a jižní Moravu, kde se ustálil jako označení pro mladého muže. Je to výraz s dlouhou historií, patrně vzniklý jako součást kulturních a jazykových tradic této oblasti. Není to ani obecně české slovo, ani specifické pro západní Moravu – místo toho je opravdu spojené se slováckou kulturou. Výraz „šohaj“ se v jiných oblastech Moravy, například na Hané nebo ve Slezsku, běžně nepoužívá.

V některých případech „šohaj“ přejal také nádech folklórního symbolu Slovácka, takže může být používán například v kontextu lidových písní nebo při folklórních událostech, ale jeho každodenní užití je specifické právě pro jihovýchodní Moravu.

* * *

Kam časově a krajově zařadíte píseň Beskyde Beskyde, kdo po tobie ide, černooky bača ovečky zadáča...... Ej Bačo Bačo náš ... je toto stejný druh nářečí nebo už je to krajově odlišné spíš severní beskydy oblast okresu Frýdku-Místku a je to posunuté v čase? Tam se zpívá např. Já nemám galankú, ale mám frajarkú a ta mi vypere mojú košúlenkú... oná ji vypere, oná ji vyválí, až pújdu k muzice/muzike každý mě pochválí.... ale je možné že toto bylo pozměněné moderním vlivem hlavně městským

Píseň „Beskyde, Beskyde, kdo po tobě ide…“ je skutečně spojena spíše s oblastí severních Beskyd, konkrétně s regionem kolem Frýdku-Místku, což ji řadí do valašského nářečního okruhu s vlivy, které se nacházejí v horských částech Moravskoslezského kraje.

Toto nářečí se výrazně odlišuje od slováckého. Valašské nářečí, používané v severních Beskydech, má své specifické prvky, například užívání krátkých samohlásek a rozdílné přízvukování, což je patrné v písních i běžné řeči. Tento dialekt má mnohem blíž ke slezským nářečím než ke slováckým, což odpovídá jeho geografické poloze. Slova jako „bača“ a „frajarka“ jsou typická pro tento region a představují nejen nářeční specifika, ale také kulturní odkazy na pastýřské a tradiční valašské zvyklosti.

Časové zařazení

Píseň „Beskyde, Beskyde“ patří k lidovým písním, které se mohou datovat několik století zpět, pravděpodobně do období 18. až 19. století, kdy se zintenzivnil život valašských pastevců v Beskydech. Její základ se ustálil v rámci tradiční pastýřské kultury, která má v severních Beskydech hluboké kořeny. To se odráží v obrazech jako „černooký bača“ a „ovečky zadáča“ – výrazy, které byly běžné v krajině salaší a pasteveckých hospodářství.

„Frajarka“ vs. „Frajerka“

V severobeskydském nářečí (valašském) je slovo „frajarka“ zcela přirozené a tradiční, kdežto výraz „frajerka“ je modernější a ve valašské kultuře působí jako novější přejímka, hlavně pod vlivem spisovné češtiny a městského způsobu života. Původní slovo „frajarka“ se i dnes používá mezi lidmi, kteří se snaží udržovat původní dialekt, zatímco „frajerka“ by se objevilo spíše u mladších generací nebo v městském prostředí, což je důsledek posunu v čase a modernizace jazyka.

Změna vlivem městského prostředí

Městské vlivy na texty a nářečí jsou v této oblasti patrné, především kvůli blízkosti měst jako Frýdek-Místek nebo Ostrava. Tento vliv vedl k tomu, že některé původní valašské výrazy začaly mizet nebo se modernizovaly. Frazeologické změny a náhrada specifických nářečních slov za spisovnější verze jsou přirozeným důsledkem kontaktu s městským jazykem. Tímto způsobem se udržují některé archaické výrazy, zatímco jiné se nahrazují moderními formami.

Shrnutím: „Beskyde, Beskyde“ je písní severobeskydského nářečí, specifického pro valašskou oblast, s tradičními výrazy, které byly na jihu Moravy méně časté. Nářeční výrazy jako „frajarka“ jsou původní, zatímco novější formy jako „frajerka“ jsou důsledkem moderních vlivů, hlavně z městských oblastí a spisovné češtiny.

Pokud se zajímáte o severomoravské a valašské nářečí, konkrétně pro oblast severních Beskyd a Valašska, můžete začít u několika známých zpěvníků a sběratelů lidových písní:

Doporučené Zpěvníky a Autoři

1. František Sušil – Moravské národní písně: Tento klasický zpěvník sbírá moravské lidové písně, včetně těch z oblasti Valašska a severní Moravy. Obsahuje staré písně s původním nářečím, ačkoliv výslovnost může být zastaralá. Novější reedice ale obsahují výborné doplňky.

2. Vladimír Úlehla – Živá píseň: Tento autor zkoumá moravské lidové písně s důrazem na regionální variace. Zvláště ve valašském nářečí najdete autentické výrazy a přirozený charakter písní, které jsou stále na Moravě oblíbené. - Stáhnutelné v pdf
   

3. František Bartoš – Lidová kultura moravská: Obsáhlá sbírka lidových textů a melodií z Moravy, včetně severní části a Valašska. - Stáhnutelné v txt nebo ABBY.gz, OCR apod.