Prevence zánětu šlach: Malíček vystrčený při velké rychlosti - Vera Danilina

Je neuvěřitelně těžké nemít malíček venku, když hrajete ve volné pozici. Před stovkami let všichni hráči umisťovali malíček na rezonanční desku pro stabilitu a většina rock and rollových kytar stále dělá něco podobného. Bohužel s malíčkem venku se nedá hrát tak dobře.

Originální komentář:

Vera Danilina s napnutým malíčkem a dábelskym tempem.

(In comments: Dan Isaacs David Malmberg it’s incredibly hard to not have your pinky stick out when playing in a free position.
Back 100s of years ago all players would plant their pinky on the soundboard for stability and most rock and roll guitars still do something similar.
Sadly with pinky planted you can’t play as good of stuff)

Source - video ukázka : https://www.facebook.com/reel/1466640454571304 

ALE JINÝ POTVRZUJE, ŽE JE TO CHYBA!!!

Louis Cyfer David Malmberg, to je špatná technika. Hodně napětí. Malíček by se měl pohybovat podél prstu, protože jsou svalově propojeny. Pokud by takto vyčníval, ztuhlý a napjatý, povede to později k problémům se zánětem šlach. Je to zlozvyk, který se naučila pravděpodobně v mladém věku, a protože byla tak dobrá, učitelé to nechtěli napravit, protože se člověk musí vrátit k základům. Z dlouhodobého hlediska by jí náprava rozhodně prospěla. 

(Louis Cyfer
David Malmberg that is poor technique. a lot of tension. the pinky should be moving along the a finger, as they are connected musculature-wise. having it sticking out like that stiff and tense will lead to tendinitis issues down the line. it is a bad habit she learned probably at a young age, and being so good, the teachers didn't want to fix it as you have to go back to the basics. she would definitely benefit long term from fixing it.) 

Ale ten chlap ji kritizuje sám hraje na elektriku pouze palcem.

* * *

Jak se zánět šlach (tendinitida / tenosinovitida) projevuje u kytaristů — stručně a věcně

• Bolest v místě šlachy, která se při hře nebo při pohybu zhoršuje. nhs.uk

• Omezení pohybu / ztuhlost prstu nebo zápěstí — obtížnější přesné, rychlé pohyby (snížená jemná motorika). Plymouth Hospitals NHS+1

• Citlivost při dotyku, případně pocit „vrzání“ nebo tření nad postiženou šlachou. nhs.uk

• Opakující se únavové bolesti při dlouhém cvičení, někdy otok nebo místní teplo; pokud se nerieší, funkce prstu klesá. Plymouth Hospitals NHS+1

Proč napjatý, „vyčnívající“ malíček představuje riziko

Dlouhodobé držení malíčku napjatě a vystrčeně zvyšuje přetížení šlach (extensor/ flexor soustavy prstů) a vede k opakovaným mikrotraumatům — to je běžný mechanismus vzniku tendinitidy u hudebníků vystavených opakované zátěži. U klasických i jiných kytaristů je přetížení jedním z hlavních rizik při špatné technice nebo náhlém navyšování zátěže. Lund University Publications+1 - Classical Guitar and Playing-Related
Musculoskeletal Problems, D Johnson

Co udělat hned (praktická opatření — nečekat na „velkou bolest“)

1. Omezit intenzitu a dobu cvičení (zkrátit sezení, více přestávek). Odpočinek snižuje zánět. Plymouth Hospitals NHS

2. Ledování po hraní (krátce a opakovaně) snižuje bolest — před hraním raději spíš zahřát a rozhýbat. (kontrastní koupele mohou pomoci u přetížení). Douglas Niedt+1

3. Protizánětlivé opatření krátkodobě (volně prodejné NSAID podle potřeby a podle doporučení lékaře) — nejsou trvalé řešení, ale mohou potlačit akutní bolest. Plymouth Hospitals NHS

4. Konzultace s učitelem / hand-therapist / fyzioterapeutem pro okamžitou korekci techniky a cílené cvičení. Učení „víc od základů“ dává smysl — dlouhodobá změna techniky brání opakování zranění. Lund University Publications+1

Rehabilitace a cviky (které se běžně používají)

• Tendon-gliding (klouzavé) cviky — řada jednoduchých poloh prstů, které udržují pohyb šlach bez nadměrného namáhání. Jsou běžně doporučované pro ruky po zátěži. stgeorges.nhs.uk+1

• Izometrická a postupná (progresivní) posilování šlach a svalů podle protokolů pro tendinopatii — začít velmi mírně a zvyšovat zátěž podle snížení bolesti následující den. Physiopedia

• Strečink, uvolňovací techniky a ergonomie (neutralní zápěstí, uvolněné prsty, správné rozložení tlaku strun) snižují opakující se mikrotrauma. Acoustic Guitar+1

Kdy vyhledat lékaře / specialistu

• Pokud bolest a omezení přetrvávají několik týdnů i přes úpravu hraní a domácí opatření. Plymouth Hospitals NHS

• Pokud se objeví nápadný otok, ztráta síly, necitlivost nebo noční bolesti — vyžaduje to vyšetření (lékař / hand therapist / ortoped). Plymouth Hospitals NHS+1

O reputaci komentátorů a praktický závěr

Konstruktivní kritika techniky může být užitečná, ale autor komentáře, který sám používá velmi odlišnou techniku (např. elektrika, hra „pouze palcem“), není automaticky autoritou v klasické technice. Medicínská fakta o přetížení šlach a prevenci zůstávají stejná bez ohledu na to, kdo kritizuje — opakovaná napjatost prstu zvyšuje riziko tendinitidy a dlouhodobě snižuje komfort a schopnost hrát. Lund University Publications+1

---

Chcete, abych vám poslal krátký rehabilitační plán (5–7 jednoduchých cviků), který může kytaristka začít provádět hned teď, nebo raději konkrétní technické korekce (jak mít malíček „přilehlý“ k prstu při zachování dosahu)? Nebo chcete, abych ten krátký plán rovnou napsal sem?

* * *

ZDROJ 1:

Lund University Publications+1 - Classical Guitar and Playing-Related
Musculoskeletal Problems, D Johnson

Nejčastější poruchou pohybového aparátu související s hraním u hudebníků je syndrom z přetížení. Podobně jako u jiných bolestivých stavů se vedou diskuse o jeho definici, příčinách i o samotných fyziologických procesech, které ho způsobují. Jedna z definic říká, že jde o „kumulativní účinky opakovaného fyzického zatížení, které přesahuje fyziologické limity“, přičemž hlavním faktorem jsou dlouhé hodiny intenzivního a opakovaného cvičení. Další autoři zdůrazňují, že opakovaný pohyb musí vést k určité změně ve svalově-šlachové jednotce. Také upozorňují, že neexistuje objektivní test ani shoda na přesných klinických příznacích. Jiná definice chápe přetížení jako jakoukoli bolest, funkční neschopnost nebo problém s koordinací, který zasahuje horní končetiny nebo krk a souvisí s hraním na nástroj, a připisuje ho nadměrnému natažení svalových vláken za jejich anatomické a fyziologické limity. Nejčastějším příznakem je bolest, někdy doprovázená otokem nebo necitlivostí. Nejúčinnější léčbou je odpočinek nebo snížení intenzity hraní, případně doplněné protizánětlivými léky, fyzioterapií a přehodnocením techniky, nástroje i hráčských návyků.

Zánět šlach a další zánětlivé syndromy postihující šlachy, jejich obaly a svalově-šlachovou jednotku jsou u hudebníků také běžné. Některé studie je řadí do širší kategorie přetížení, jiní autoři je považují za samostatné problémy. Příznaky, příčiny i léčba se však zásadně neliší od obecného syndromu z přetížení.

Syndromy útlaku nervů jsou také časté. Někteří badatelé je rovněž považují za formu přetížení. Nejčastější takovou neuropatií je syndrom karpálního tunelu, tedy soubor příznaků způsobených stlačením středního nervu v zápěstí. Základ léčby spočívá v klidu, fixaci zápěstí a někdy také v chirurgickém zákroku.

Fokální dystonie patří mezi nejméně časté, zato nejobtížněji léčitelné poruchy. Některé její formy souvisejí s poškozením mozku, ale v případech specifických pro určitou činnost (např. křeč „psaře“ nebo „hudebníka“) není původ zcela objasněn. Projevuje se poruchou svalové kontroly, obvykle bez bolesti, s současnou aktivací svalů, které by měly pracovat proti sobě. Někteří autoři se domnívají, že v určitých situacích může vzniknout i v důsledku přetížení. Zajímavé je, že na rozdíl od jiných poruch je zde patrná převaha mužů v poměru 2:1. Léčba je experimentální a často bývá pro kariéru hráče zásadním problémem.

Ačkoli existuje široká shoda o tom, jaké fyzické nároky při hraní nejvíce přispívají ke vzniku potíží — například asymetrické držení, opakované pohyby paží a prstů, stres z vystupování a náhlé zvýšení objemu nebo intenzity cvičení —, samotný proces, který vede od těchto faktorů k onemocnění, není dobře prozkoumán ani pochopen. Badatelé zdůrazňují, že je třeba dalšího výzkumu k objasnění relativní důležitosti jednotlivých faktorů.

Mnoho studií uvádí výrazně vyšší výskyt poruch pohybového aparátu spojených s hraním u žen, někdy až v poměru 2:1. Jedno z možných vysvětlení je menší tělesná konstituce žen a větší sklon k hypermobilitě. Objevují se také rozdíly mezi skupinami nástrojů — nejrizikovější bývají hráči na klavír a strunné nástroje, zatímco hráči na žestě a bicí vykazují nejnižší výskyt potíží. Příčiny těchto rozdílů však nejsou dobře známé a výzkumu zaměřeného na konkrétní nástroje či techniky hry je málo. Existuje tedy výrazný nedostatek dat specifických pro jednotlivé nástroje a příčiny rozdílů nejsou dosud dostatečně vysvětleny. Badatelé zdůrazňují potřebu přesněji určit specifické rizikové faktory pro každý nástroj.

(David Johnson, 2009, str. 14-15)