Písně zde:
https://www.facebook.com/watch/?v=1687080051478783
Proto věta „Zapletste mi, mamko, vergoš našich rokov, len me nevidajte od sebe děleko.“ znamená v překladu do češtiny přibližně:
„Upleť mi, maminko, cop (vergoš) vhodný pro náš věk, jen mě neprovdávejte od sebe daleko.“
Slovenské slovníky standardně používají vrkoč; podobné slovo v polštině je warkocz. Varianty tvarů pro „cop/vrkoč“ se vyskytují napříč karpatskými nářečími (moravské valašsko, východné Slovensko, rusínsko-ukrajinské oblasti), takže tvar může být regionálně odlišný.
Pokud je tvar zakončený na -oš (vergoš) místo standardního -oč/-oč (vrkoč), to obvykle ukazuje na silnější lidovou/nářeční adaptaci slovesa/podstatného jména — takové tvary se objevují v různých karpatských nářečích.
Co jsem našel (stručně)
-
Slovo „vergoš“ je v lokálních sbírkách uváděné jako položka související s účesy / ozdobami (tj. cop, vrkoč). rakovnica.sk
-
Tvar „Zapletste / Zapleťte mi, mamko…“ je imperativní tvar „zaplést / zapleť“ (u lidových textů se objevují varianty jako „Zapleťte mi mamko vrkoč…“). kulpin.net
-
Výrazy typu „me / ma“ (mě) a „nevidajte / nevydať“ / „ne dajte me“ (neprovdat / nedávat za manžela) se v lidových textech napříč karpatskými nářečími vyskytují v podobných formách (např. „ne dajte me / ne dajte me nevestama“ = nedávejte mě nevěstám/neudělejte mi sňatek/hned mě neprovádejte). Academia+1
-
Na ruské/rusínské stránce rusyn.sk je rozsáhlý seznam ruských/rusínských písní a písňových tvarů se stejnými svatebními motivy (ale přímý přesný text přesně v zadané fonetické podobě jsem tam nenašel).
Pravděpodobná podoba (slovenský / lidový tvar):
Zapleťte mi, mamko, vergoš našich rokov; len ma nevydajte od seba ďaleko.
* * *
POĽANA, POĽANA...
https://www.rusyn.sk/polana-polana/
* * *
Kidla - sukně
1. Zavešila kidľu na plot vidzi dzieru, ach bože moj, co mám robic na ňedzeľu. [:V tej kidľi na taňec, v tej kidľi spac, tu kidľu do týždňa tri razi prac.:]
Pověsila sukni na plot a vidí díru... Ach Bože můj co mám dělat, co si vzít na neděli na tanec, když v ní i spím a musím ji třikrát prát.
2. Ach bože moj, ty muj milý na moj veru, ňemam ja len jednu kidľu na ňedzeľu. [:Ňeboj še ty milý mej chudoby, Komu še ňeľeňi ten zarobi.:]
* * *
Do dediny śuhaj strylil
ANALÝZA JAZYKA KVŮLI SLOVNÍM TVARŮM MENE NECHCE APOD.
Zapísal: Radovan Šašala
Pôvod piesne: Jakubany
Allegro 120
1. Do dediny śuhaj strylil za dedidu hlas udaril
uź je ďivća uź je amiň,
uź ja sja ty raz distanu
2. 2. Aňi by´m to nevirila,
by to ľubost zaśkodila,
[:a mi teraz samej śkodit,
bo mij milyj inde chodit.:]
3. Inde chodit mene nechce,
rozpukne śa moje serdce,
[:rozpukne śa na dvi strany,
bo mij milyj za horami.:]
4. Za horami za lisami,
pije vinko s husarjami,
[:pije, pije, popivuje,
dva serdećka zarmućuje.:]
5. Dva serdećka, śtiri oćka,
budut plakat do pivroćka,
[:do pivroćka, do oseni,
niź śa śuhaj neoźenit.:]
Dialekt a zařazení písně
Text písně pochází z Jakubian (Prešovský kraj) a vykazuje rysy karpatského rusínského dialektu – konkrétně lemkovského. Jakubany leží v oblasti, kde se mluvilo tzv. Lemkovským hovorovým jazykem (Lemkovština), který některé klasifikace řadí k Rusínské řečien.wikipedia.org. Jedná se o území na hranicích Slovenska, Polska a Ukrajiny, tradičně obývané Rusíny (Lemky). Toto potvrzuje i databáze lidových písní („Región: Rusínske a ukrajinské“pesnicky.orava.sk). Slovenské šarišské či spišské nářečí má jiné typické tvary, zde se naopak objevují tvary blíže ukrajinsko‑rusínským: např. osobní zájmena mene, mij, měkké śa apod.
Typické rysy nářečí
-
Osobní zájmena: Dialektologicky mene odpovídá spisovné slovenštině „mňa“ (akuzativ 1. osoby). Ve větě „Inde chodit mene nechce“ = „(On/ona) nechce (mě) chodit jinam“. V lidové písni se podobný tvar objevuje jako „mňa nechce“pesnicky.orava.sk. Další příklady: mij (= „môj“), milyj (= „milý“). Všechny tyto tvary obsahují koncovku -j, typickou pro jižní ruské (ukrajinsko‑rusínské) dialekty.
-
Reflexivum „śa“: U sloves se používá samostatné śa místo spisovného „sa“. Např. „rozpukne śa moje serdce“ místo „rozpukne sa moje srdce“hudba.zoznam.sk. (Ve spisovné slovenštině by se užilo zvratné zájmeno „sa“.)
-
Hlasové změny: Písmeno s s háčkem (ś = [sʲ]) značí palatalizaci, společnou pro ruská a ukrajinská nářečí. Podobně š, č, dz, dž mívají v dialektu často jiný průběh. Například spisovné „srdce“ je tu „serdce“ (podobně jako v ukrajinském serce), „štiri oči“ místo slov. štyri oči, „pivroćko“ (pôlroka) atd. Přesná zákonitost je, že mnoho původních „–y–“ či „–e–“ před měkkými souhláskami se mění na i/y (např. rozpukne namísto „roztrhne“, rozpukne podle puk-, tj. prasknout).
-
Lexikální zvláštnosti: Typické jsou i některé slovní tvary. Např. vinko = (víno), husarjami = (s husarami), za lisami = (za lesy/liésami), oseni = (na jeseň), pivroćka = (pôlroka), serdećka = (srdce, drobná srdce). Ve větě „K inej chodí a mňa nechce“pesnicky.orava.sk se používá „mňa“ s první osobou (a ne spisovné „mňa“, tj. „mne“). Taktéž inde = „na iné miesto/jinam“, chodit = „chodiť“. Všechny tyto tvary odpovídají rusínským/ukrajinským ekvivalentům (rus. ne hče, mene atd.).
Význam a překlad klíčových tvarů
-
“mene nechce”: Zde „mene“ (znamená „mne/mňa“) je dativ osobního zájmena. Fráze „(Inde) chodit mene nechce“ se dá volně přeložit jako „(Nechce, abych) chodil(a) jinam“ nebo doslova „jinam chodit (mě) nechce“. Jinými slovy „On/ona mě nechce, abych šel jinam“. Toto potvrzuje běžný folklor, např. „K inej chodí a mňa nechce“ pesnicky.orava.sk, což znamená „Chodí za jinou a mě nechce“. Traduje se tedy: „On mě nechce (nemá mě rád)“.
-
“rozpukne śa moje serdce”: Slovensky by to znělo „rozpukne sa moje srdce“ – v překladu „(mí) srdce mi pukne“ neboli „překlopí se mi srdce“ v přeneseném smyslu „srdce mi puká, tluče rychle (bolestí)“. Nejblíže česky: „srdce mi praskne“ (v žalu).
-
“za horami za lisami”: horami = „hory“, lisami (z lemkovského lisy) = „lesy“. Česky „za horami, za lesy“.
-
“pije vinko s husarjami”: vinko = „víno“, husarjami = „s husary“ (husar = jezdec). Česky „pije víno s husary“.
-
Další tvary: „dva serdećka, štiri oćka“ = „dva srdíčka, čtyři oči“; „pivroćka“ = „půlroku (polroka)“; „neozhenit“ = „neženit se“ (tj. neodejde do manželství).
Shrnutí a přeložení
Shrnuto, jedná se o lemkovské (karpatské rusínské) nářečí. Mnohé tvary odpovídají starším slovanským předlohám či polsko‑ukrajinským influencím (např. serdce vs. spisovné srdce). Rusínština byla kodifikována jako samostatný jazyk, avšak v lidové podobě tento dialekt s baladickým výrazivem sdílí rysy s oběma. Např. “mene nechce” doslova znamená „mně (mě) nechce“, tedy „on mě nechce, nemá mě rád“pesnicky.orava.sk. Celou tříveršovou část 3. sloky by bylo možno vyjádřit přibližně slovensky: „Jinudy chodit mne nechce, (a) praskne (mi) srdce, / praskne se na dve strany, bo (môj) milý je za horami.“ Tedy v češtině: „(Muj) milý mě nechce poslat jinam, srdce mi puká, puká mi na dvě půlky, protože je můj milý za horami.“
Zdroje: Text písně a jeho nářeční podoba (výpis z databází folkórních písní hudba.zoznam.skpesnicky.orava.sk) potvrzují rysy karpatského dialektu. Jazykovědné prameny uvádějí, že lemkovský dialekt je považován za součást rusínštiny en.wikipedia.org. Tyto údaje byly použity pro identifikaci nářečí a analýzu tvarů. Významy byly odvozeny porovnáním s normou a analogiemi ve slovnících.
* * *
https://stefanstec.sk/ked-sobi-den-den-hej-mila-pila/
Deň, deň bilyj deň, stavaj mila klač oheň,
Zbiraj trisky po dvorovi, navar jisty šuhajovi,
Deň, deň bilyj deň, stavaj mila klač oheň.
Deň, deň bilyj deň, stavaj mila klač oheň,
Mila stala, taj naklala, neje toho, čom čekala,
Deň, deň bilyj deň, stavaj mila klač oheň.
* * *
Holovojka (Od: holova+vojka? něco jako závoj přes hlavu? Nebo je to zdrobnělina od holovinka/holovienka головійка / головојка?)
Co v tom nářečí znamená slovo holovojka? Je to z písně na podobné téma o rozpuknutém srdci.
GPT: V tomhle karpatském/lemkovském prostředí „holovojka“ znamená pokrývku hlavy — tj. headdress/hlavní ozdobu (šátek, věneček, čepiec ap.), součást tradičního svatebního/folkového úboru.
Proč to píšu (stručně a s odkazy):
-
kořen slova je holov- / голов- = hlava (Proto-slovansky/ukrajinsky/rusínsky). Slovní tvary od tohoto základu často označují něco vztahujícího se k hlavě (např. ukr. головка/holovka = „hlavička, část na hlavě“). educalingo.com
-
v běžné východ-slovanské etnografii je velké množství názvů pro hlavní pokrývky/ozdoby (винок, повойник, убрус, кокошник atd.). Tyto termíny v různých oblastech nářečně/regionálně dostávají tvary odvozené od holova a označují šátky, čepce, věnce či jiné headdressy. Wikipedia+2Wikipedia+2
-
v kontextu lidových písní o „rozpuknutém srdci“ a svatebních motivech se často objevují zmínky o věncích, šátcích a čepcích (tj. o předmětech spojených s dívkou/nevěstou). Proto má „holovojka“ smysl jako právě taková hlava-ozdoba (věneček/šátek/čepiec). (srovnej obecné termíny pro headdress v etnografii). Wikipedia+1
Možné podoby/zápisy:
-
cyrilicí (rusínsky/ukrajinsky) se může objevit jako головійка / головойка / головка (varianty podle lokální tradice), latinsky jako holovijka / holovojka / holovka.
-
v překladu do češtiny/čisté slovenštiny: „hlavní ozdoba“ / „svatební čepiec/šátek/věnček“ / jednoduše „pokrývka hlavy“.
Etymologie — souhrn:
holovojka ← holov- (hlava) + přípona (-jka/-ijka ap.) → význam „věc k hlavě / na hlavu“. Podobné odvozeniny najdeme v mnoha slovanských jazycích: názvy drobné hlavičky/ozdoby nebo názvy pokrývek hlavy. educalingo.com+1
Pokud chceš, najdu konkrétní attestaci (tj. přesné slovníkové heslo nebo zmínku v nějakém sborníku/zdroji z Jakuban nebo lemkovských písní), uvedu přesnou podobu (latinka/cyrilice) a přesný úryvek písně s kontextem — mám na to zdroje etnografie a sbírky písní.
bolit` mene holovojka - znamená: bolí mě hlavička (zpívá např. Fss Vorodaj mládež z Veľkého Lipníka)
o to nejspíš znamená
Tvar „boliť mene holovojka“ je fonetický zápis nářeční věty. V běžné mluvě to odpovídá spisovné větě „bolí ma hlavička / bolí ma hlava“ = „bolí mě hlavička“ (tj. právě teď mě bolí).
Proč: v karpatských nářečích a v rusínštině se často užívá tvary jako bole / boli pro neutrální „bolí“; osobní zájmeno mene / mňe / mne = „mě/mne“; holovojka = „hlavička/pokrývka hlavy“ (zde zřejmě „hlavička“).
* * *
Co znamená: Prijde šuhaj z druhoj stranoj malovanoj ?
Z druhé strany - zřejmě se tím myslí z druhé vesnice, a malované jako krásné, něco jako "Přijde pěkný chlapec z druhé strany."
Jenže "malovana" znamená opravdu malovaná, a malovanoj tedy je malovaný. Takže nevím zda je to opravdu metafora.
No comments:
Post a Comment